Padl na kolena a prosil, a tak ho z okna nevyhodili

„Dietrichsteinský palác si jako svou rezidenci postavil kardinál František z Dietrichsteina někdy mezi lety 1614 a 1618. Kdo ji postavil, nevíme,“ říká na úvod Jiří Mitáček, vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea. „Spekulovalo se, že by to mohl být italsko-švýcarský stavitel Giacomo Tencalla, ale dnes už tato verze není považována za pravděpodobnou.“

Stojíme na Zelném trhu a díváme se na průčelí paláce, který je dominantou jednoho z největších brněnských náměstí. Jeho fasáda ovšem nepřipomíná dobu kardinála Dietrichsteina, ale pozdější vrcholně barokní přestavbu, u níž už jméno architekta známe. „Byl jím Domenico Martinelli, který palác přestavoval někdy ve druhé čtvrtině 18. století. Zcela jistě víme, že to bylo před rokem 1748, kdy tady složila hlavu císařovna Marie Terezie,“ upřesňuje můj průvodce.

Moravské zemské muzeum sídlí v Dietrichsteinském paláci už od roku 1911|foto: archiv Moravského zemského muzea

Právě k této barokní podobě se vrátila rekonstrukce paláce v 80. letech minulého století. Když se na fasádu podíváte, jistě vás upoutá jednak nádherný barokní portál se znakem Moravy, jednak medailon na nároží. Ten připomíná, že zde ve dnech 2. až 5. října 1805, tedy před bitvou u Slavkova, nocoval ruský maršál Kutuzov.

S mým průvodcem vstupujeme do vestibulu, jehož klenbu zdobí barokní štuky a také portrétní reliéfy zakladatelů muzea – Antonína Bedřicha Mitrovského, knížete Josefa Auersperga, Christian André a starohraběte Huga Františka Salma-Reifferscheidta.

„Byli to vesměs významní představitelé, kteří tehdy zastávali vysoké zemské úřady, a samozřejmě také osvícenci. O čemž svědčí i to, že své soukromé sbírky dali do vínku novému muzeu,“ vysvětluje Jiří Mitáček. A kromě toho také vymohli, že tehdejší císař František propůjčil brněnskému muzeu své jméno.

Stoupáme do prvního patra a vstupujeme do hlavního reprezentačního sálu, který dnes slouží jako přednáškový. Právě v něm se odehrála velmi zajímavá scéna. Během stavovského povstání na počátku třicetileté války zde totiž málem došlo k brněnské defenestraci.

Paleontologická expozice Moravského zemského muzea v Dietrichsteinském paláci v Brně|foto: archiv Moravského zemského muzea

„Údajně sem vtrhla skupina stavovských šlechticů v čele s Ladislavem Velenem ze Žerotína, kteří se postavili císaři, a pokusili se defenestrovat kardinála z oken paláce. Kardinál padl na kolena a snažil se je uprosit,“ vypráví historik z Moravského zemského muzea. A podařilo se mu to, proto jsme se o tom ve škole neučili. Jak to dopadlo s odbojnými stavy i s českými zeměmi, však už z hodin dějepisu moc dobře víme.

V nedělním výletu Po Česku se podíváme, jaké unikáty si můžete v expozicích Moravského zemského muzea prohlédnout.