Archeologové odkryli základy Olomouckého hradu
Víte, kde se v Olomouci nachází hrad, respektive pozůstatky hradu, na kterém kdysi sídlili moravští Přemyslovci a také zdejší biskupové? Jestli jste si mysleli, že hanáckou metropoli znáte dobře, a přesto vás nenapadá odpověď, nechte se pozvat na místa, která patří k nejdéle osídleným u nás.
„Když jsme tady prováděli zatím poslední archeologický průzkum v rámci rekonstrukce areálu dnešního Arcidiecézního muzea, tak se zjistilo, že tohle návrší nebo skalisko u brodu přes řeku Moravu je kontinuálně osídlené už asi 6 tisíc let,“ říká na úvod naší prohlídky profesor Pavel Zatloukal, známý kunsthistorik a ředitel Muzea umění v Olomouci.
Povídáme si v budově, ve které dnes návštěvník najde sbírky zdejšího Arcidiecézního muzea. Právě tady na Václavském náměstí v historickém centru hanácké metropole se kdysi po pádu Velké Moravy nacházelo jedno z center východní části držav tehdejších českých vládců.
„V 11. a 12. století tady bylo sídlo moravské větve Přemyslovců a zároveň také sídlo moravského biskupství, které jak známo založili Cyril a Metoděj,“ upřesňuje Pavel Zatloukal. Kolem poloviny 12. století byly původní dřevěné stavby nahrazeny kamennými a ze stejné doby pochází také jedna z nejvýznamnějších českých památek, které se nesprávně říká Přemyslovský palác.
„Ve skutečnosti jde o první biskupský palác v Olomouci, který nechal vybudovat za pomoci umělců a uměleckých řemeslníků ze západní Evropy biskup Jindřich Zdík,“ vysvětluje ředitel muzea. Dodnes stojí jeho podstatná část hned v sousedství arcibiskupské katedrály svatého Václava, která bývala také součástí Olomouckého hradu.
Další fragmenty stavby se povedlo odkrýt při zmiňované rekonstrukci Arcidiecézního muzea. Archeologové tehdy kopali až do hloubky šesti metrů. „Teď se nacházíme v podzemí muzea, tedy v částech takzvané archeologické zóny. Kolem nás jsou zbytky kamenných základů Olomouckého hradu a jeho někdejších paláců,“ ukazuje Pavel Zatloukal. „Podařilo se tu také odkrýt velmi zajímavý objev – bránu do hradu.“
Při rekonstrukci došlo rovněž k podzemnímu propojení muzea s palácem biskupa Zdíka, a tak s mým průvodcem procházíme novou železobetonovou síní, kde obdivuji kolekci moravské gotické plastiky, včetně slavné Šternberské madony, která už byla ozdobou mnoha výstav.
Pak vstupujeme do středověkého paláce, který se dnes skládá z gotické křížové chodby, z rajského dvora a ze tří stěn někdejšího biskupského paláce. „Ty jsou proslulé především nádhernými románskými okny bohatě zdobenými ornamentem,“ doplňuje můj průvodce.
Na stěnách křížové chodby se dochovaly pozdně gotické a raně renesanční nástěnné malby z 1. čtvrtiny 16. století. A v paláci uvidíte i další vystavená díla. „V kapli svatého Jana Křtitele je menší expozice pozdně gotické plastiky s nejvýznamnějším exponátem – sousoším Olivetské hory z olomouckého kostela svatého Mořice,“ upozorňuje Pavel Zatloukal.
Dodám ještě, že první biskupský palác v Olomouci na dlouhá staletí upadl do zapomnění. K jeho „znovuobjevení“ došlo až v roce 1867 při opravě sousední katedrály svatého Václava.
V nedělním výletu Po Česku si prohlédneme bohaté umělecké sbírky Arcidiecézního muzea.
Zobrazit místo Arcidiecézní muzeum v Olomouci na větší mapě
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Muž blízký Kremlu stál za pádem banky v Česku, škoda byla 1,4 miliardy. Státní zástupce ho obžaloval
-
Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti. Nízké platy učitelů trápí jen některé
-
Elektrošoky, bití, recitace Putina. Poručík Butkevyč padl do léčky, která ho mohla stát život
-
Očekávat, že se kvůli utrpení lidí budou teroristi chovat jinak, je strašně špatná strategie, říká Pánek