Luhačovice – nejmoravštějších ze všech moravských lázní

„Stojíme na Lázeňském náměstí v Luhačovicích a před námi se otevírá lázeňské údolí se stavbou, která je asi tím nejhezčím, co Luhačovice mají a čím se chlubí – Jurkovičovým domem,“ začala naši procházku po lázních vedoucí zdejšího městského muzea Blanka Petráková.

Luhačovická kolonáda byla postavena v 2. polovině 40. let a jejím autorem je brněnský stavitel Oskar Poříska. Hned vedle kolonády stojí nejstarší stavba v lázních – kaple svaté Alžběty. Od své průvodkyně se dozvídám, že kaplička stojící poblíž léčebných pramenů byla postavena kolem roku 1740 současně s přestavbou luhačovické tvrze na barokní sídlo.

„Zvon ve věžičce ohlašoval třikrát denně správný čas a kromě toho také ráno oznamoval začátek léčebných procedur a večer v šest hodin je zase ukončoval,“ doplňuje Blanka Petráková. Bylo to v době, kdy lázně vlastnili a provozovali majitelé luhačovického panství hrabata Serényi.

Původně klasicistní dům z 1. poloviny 19. století Dušan Jurkovič v roce 1902 zvýšil o hrázděné patro, nově zastřešil a dispozičně upravil. Vznikla tak nová dominanta lázní – Jurkovičův dům |foto: Lázně Luhačovice

Jeden z nich, Ondřej Serényi, na konci 17. století nechal udělat první chemické rozbory zdejších minerálních vod. Ty se už tehdy plnily do lahví a špeditéři je rozváželi po celém Rakousku. Pily se i na císařském dvoře ve Vídni. Současně se už rozvíjela lázeňská léčba přímo v údolí říčky Olšavy.

„Obrovskou změnou lázně prošly na začátku 20. století, kdy sem přišel brněnský lékař František Veselý. Hledal na Moravě místo, kde by se moravští intelektuálové, umělci a tehdejší vlastenecká elita mohli scházet,“ přibližuje pracovnice muzea.

Nová akciová společnost, která lázně začala provozovat, budovala pak Luhačovice záměrně jako lázně české. I proto pověřila rekonstrukcí některých stávajících objektů slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který tu stavěl ve stylu folklórní secese.

„Za dobu jeho působení vzniklo ve městě celkem 15 staveb. První a hlavní realizací byla přestavba bývalého empírového Janova domu na dnešní Jurkovičův dům,“ vypráví Blanka Petráková. „Jurkovič velice zajímavým způsobem barevně a výtvarně dořešil fasádu i interiér domu a vytvořil tak asi největší perlu, kterou se Luhačovice po architektonické stránce pyšní.“

Také Vodoléčebné lázně vznikly přestavbou staršího domu|foto: Lázně Luhačovice

Dalšími stavbami, které slavný architekt v moravských lázních vybudoval, jsou lázeňský hotel Jestřabí, Vodoléčebné a Sluneční lázně nebo Chaloupka. Půvab lázní byl před pár lety také důvodem, proč vznikl návrh na zápis Luhačovic na seznam kulturního dědictví UNESCO.

„Jejich jedinečnost dnes spočívá v tom, že nejsou v jednotném stylu, ale že naopak zakonzervovaly velkou řadu architektonických stylů od 19. až do 2. poloviny 20. století,“ zdůrazňuje na závěr moje průvodkyně.

V nedělním výletu Po Česku nahlédneme do lázeňského pokoje navrženého Dušanem Jurkovičem a seznámíme se s účinky léčebných pramenů v lázních Luhačovice.