Brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum pustilo své sbírky na světlo

„Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně je vůbec nejstarší muzejní budovou na našem území,“ překvapila mě hned první informací moje průvodkyně Martina Lehmannová, jinak kurátorka místní sbírky užitého umění. „Myslíme tím stavbu určenou přímo pro účely muzea. Vznikla mezi lety 1881 a 1883. Jejím architektem a zároveň také ředitelem muzea byl Johann Georg Schön.“

Tento muž, který se mimochodem do Brna dostal díky projektování železnice, postavil na brněnské okružní třídě neorenesanční budovu inspirovanou vídeňskými stavbami Gottfrieda Sempera. Pojal ji velkoryse jako reprezentativní stánek pro uložení sbírek, výstavní účely i přednáškovou činnost.

Na hlavní korunní římse budovy mi Martina Lehmannová ukazuje několik antických soch. „Jde o hliněné kopie soch z fasády Akademie výtvarných umění ve Vídni, které vytvořili tamní studenti. Byly velmi oblíbené, a tak vídeňská firma Wienerberger okamžitě začala vyrábět jejich kopie, které prodávala po celém Rakousku-Uhersku. Svoje kopie si zakoupilo i Brno,“ vysvětluje.

Kopie antických soch na římse budovy si muzeum pořídilo po vzoru ve své době oblíbených soch z dílny studentů vídeňské akademie|foto: Václav Žmolík

V neorenesančním duchu byly pojaty také interiéry, ve kterých můžete obdivovat původní krásné výmalby stěn nebo vitráže. A dnes už ani nepoznáte, že současná budova se skládá ze dvou staveb. Záhy se totiž přistoupilo ke zvětšení původního muzea. Přístavbu prosadil v roce 1888 druhý ředitel muzea August Prokop.

„V té době se totiž v Brně měla konat jubilejní výstava k poctě císaře Františka Josefa I. a to byla jedna z příležitostí, jak získat na stavbu muzea finanční příspěvek od státu,“ doplňuje moje průvodkyně. Muzeum bylo dostavěno a v této podobě vydrželo až do konce 2. světové války, kdy ho – stejně jako celé centrum Brna – zasáhlo bombardování.

„Rekonstrukcí byl pověřen brněnský architekt Bohuslav Fuchs, který řešil jednak opravu muzea a jednak také požadavky jeho pracovníků na rozšíření výstavního a zejména depozitárního prostoru,“ vypráví Martina Lehmannová. „Rozhodl se zastropit hlavní dvoranu a zakryl tak krásný prosvětlený prostor, který se tu původně nacházel. Vznikly sice nové prostory, ale muzeum tím také získalo jakousi tmavou atmosféru, což se potom trochu projevovalo i na jeho fungování.“

Interiéry brněnského Uměleckoprůmyslového muzea v Brně jsou po nedávné rekonstrukce opět vzdušné a plné světla|foto: Moravská galerie v Brně

K rekonstrukci do současné podoby došlo na přelomu tisíciletí. Architekti Koleček, Vydrová a Rudiš se rozhodli zrušit stavební úpravy provedené Bohuslavem Fuchsem a obnovit dvoranu. „Muzeum najednou získalo úplně novou atmosféru. Celý prostor prozářilo krásné světlo umocňující zážitek z uměleckého řemesla, které tady vystavujeme,“ myslí si pracovnice muzea.

V nedělním výletu Po Česku se projdeme výstavními prostorami brněnského Uměleckoprůmyslového muzea.