Jak to bylo doopravdy s golemem?

V sobotním výletu Po Česku jsme nahlédli do míst, kam návštěvník pražského Židovského Města nemá běžně přístup – do budovy Židovské radnice a přilehlé Vysoké synagogy.

„Staronová synagoga je nejvýznamnější památka židovské Prahy. Její základní část pochází ze 13. století a je tedy nejstarší funkční synagogou v Evropě,“ zdůrazňuje hned na úvod můj průvodce Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze.

Dodnes se v ní konají bohoslužby, je však přístupná i pro turisty, kteří sem přijíždějí doslova z celého světa. „Jde o gotickou synagogu, na jejíž stavbě se podíleli i stavitelé blízkého Anežského kláštera. Je to dvojlodní synagoga s výzdobou v rostlinném dekoru, dvanáct oken symbolizuje dvanáct izraelských kmenů. Hebrejské nápisy na zdech jsou citace z Talmudu a z Tóry,“ ukazuje Leo Pavlát

Staronová synagoga na pražském Josefově vznikla už ve 13. století a je jednou z nejstarších gotických památek u nás|foto: Václav Žmolík

Dodám, že Talmud je soubor rabínských diskusí k Tóře, které se týkají židovské etiky, židovský „ústní zákon“. Tóra představuje biblických Pět knih Mojžíšových, obecněji je to celá židovská bible. V synagoze si povšimněte i korouhve, která se na tomto místě nachází už od středověku. Ta současná pochází z roku 1716 a má na sobě znak Pražské židovské obce, což je šesticípá židovská hvězda s kloboukem uvnitř.

Mnoho dalších liturgických předmětů dokládá, že synagoga je dodnes funkční. Vedle Jeruzalémské, Španělské a Vysoké je čtvrtou synagogou, ve které se konají bohoslužby. „Její ústřední místo je aron ha-Kodeš na východní straně, tedy svatostánek, schrána, v níž jsou uloženy svitky Tóry. Je kryta parochetem, chrámovou oponou. Při bohoslužbě o šavatu se jeden svitek Tóry vyjme, odnese se do středu synagogy na vyvýšené místo se stolem, kterému se říká bíma neboli pódium. Na něm se Tóra rozloží a čte se z ní,“ popisuje průběh bohoslužby Leo Pavlát.

Věřící muži sedí v lavicích podél stěn s modlitebními knihami na pultících před sebou. Ženy v této středověké synagoze sledují bohoslužby z místnosti spojené s hlavním dvoulodním prostorem jen úzkými okénky, která byla přistavěna až v 17. století.

Ze strany Pařížské ulice je do zdi Staronové synagogy zabudován žebřík, který začíná ve výšce 5 metrů nad zemí. Vede na půdu, kde podle legendy spočívá golemovo tělo|foto: Václav Žmolík

A proč vlastně má nejstarší pražská synagoga onen zvláštní, nejednoznačný název? „V době, kdy byla tato synagoga vystavěna, stála už v místech, kde je dnes Španělská synagoga, takzvaná Stará škola, tedy Stará synagoga. Když byly potom v 16. století postaveny synagogy další, ocitla se mezi starou a novými, a tak se stala Staronovou,“ vysvětluje můj průvodce.

A ještě bych se měl zmínit o jedné známé pověsti. Traduje se, že na půdě Staronové synagogy spočívá golem. Můj průvodce mě ujistil, že tam zcela určitě není. Pověst o této uměle stvořené bytosti, která měla sloužit svému lidskému tvůrci a podle pozdější verze chránit Židy před útoky nepřátel, sice pochází ze středověku, ale s rabim Löwem ji spojili až romantici v 18. století.

O její popularizaci u nás se zasloužil hlavně Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Rabi odpočívající na Starém židovském hřbitově nedaleko by se jí asi velmi podivil.

Zobrazit polohu Staronové synagogy v Praze na větší mapě