Pinkasovou synagogou znějí jména mrtvých

V sobotním výletu Po Česku jsme navštívili Maiselovu synagogu.

„Pinkasova synagoga byla vystavěna roku 1535 jako rodinná synagoga významné pražské židovské rodiny Horowitzů. Ta měla zálibu především v židovské mystice a sběratelství. Však také řadu předmětů z jejích sbírek najdeme dnes v expozicích pražského Židovského muzea.

Právě jeho ředitel Leo Pavlát mě po synagoze provedl a vyprávěl mi o jejích osudech: „V Pinkasově synagoze byl v druhé polovině 50. let zřízen památník obětem šoa – holocaustu – z Čech a Moravy. Tento památník byl určen výhradně pro židovskou komunitu a i ve světovém kontextu byl svým pojetím ojedinělý. Na jeho zdech byla v abecedním pořadí vypsána jména všech Židů z Čech a Moravy, kteří zahynuli během druhé světové války.“

Pinkasova synagoga je od 50. let 20. století sídlem památníku obětem holocaustu|foto: Anna Duchková

V roce 1968 však musel být památník uzavřen, neboť stavbu začala ohrožovat spodní voda. Oprava se táhla, jak v těch letech bylo zvykem.

Nápisy na stěnách byly postupně strženy. Vrátily se sem až mezi lety 1992 a 1996, kdy bylo bezmála 80 tisíc jmen českých a moravských Židů, kteří za nacismu zahynuli, opět ručně přepsáno na stěny Pinkasovy synagogy.

Od rána do večera zní v prastaré synagoze jména obětí nacistické genocidy, která čtou Vlasta Chramostová a Radovan Lukavský. A stále dokola znějí také modlitby za židovské mučedníky, které bezprostředně po druhé světové válce natočil rabín Šlomo Katz.

Působivá zvuková kulisa doprovází návštěvníka i do prvního patra Pinkasovy synagogy, kde se nachází druhá část expozice – kolekce dětských kreseb z Terezína. „V koncentračním táboře v Terezíně byly také tisíce dětí, z nichž drtivá většina zahynula v plynových komorách,“ vysvětluje Leo Pavlát.

Pinkasovu synagogu nechal v roce 1535 vystavět Aron Mešullam Horowitz|foto: Václav Žmolík

„Během věznění se židovští vychovatelé snažili děti maximálně zaujmout a vytvořit jim alespoň částečně zdání normálního života. Kromě jiného děti chodily tajně na hodiny kreslení. Takto vzniklo přibližně 4600 kreseb, které byly uschovány a po válce znovu nalezeny. Z nich je tady k vidění výběr,“ dodává. Nesmírně působivé jsou i autentické předměty, které patřily těmto židovským dětem – jako deníky, šitíčka nebo panenky.