Krize zatím nechává filmový průmysl v klidu

Jak se projeví finanční a hospodářská krize v zábavním průmyslu? Experti dávají na tuto otázku opatrně optimistickou odpověď. Ani na letošním prvním velkém filmovém festivalu, který v těchto dnech hostí Berlín, se zatím podle všeho krize příliš dramaticky neprojevila. Shodli se na tom jak s lidé z filmové branže, tak i organizátoři a diváci.

Na otázku, jestli je na Berlinale přítomná hospodářská krize, bych nejspíš odvětil německým "jain" - ano i ne. Když srovnám letošní ročník prestižní přehlídky s těmi předchozími, tak opticky nemám pocit, že by si festival musel utáhnou pomyslný opasek, když tedy pominu menší počet sponzorských párty, o kterém mluví ředitel Berlinale Dieter Kosslick. Všichni tu nicméně o krizi mluví; je o ní řeč na tiskových konferencích, na červeném koberci i na zmiňovaných párty.

"Ne, já tady krizi taky zatím nezahlédl. Je tu o něco méně skutečně velkých hvězd, než loni, ale to je normální. Někdy je jich víc, někdy míň. Ale filmů je pořád spousta, stejně jako sponzorů. Slyšel jsem ale, že Berlinale mělo určité problémy s opravdu velkými sponzory. Z pohledu novináře to ale vypadá úplně stejně jako v minulých letech," říká fotograf agentury Getty Images Sean Gallup.

Šéfka českého zastoupení na Berlinale Jana Černík má subjektivní pocit, že v prostorách Evropského filmového trhu není takový nával jako v předchozích letech. Zaznamenala i znatelné zvýšení cen. "To asi už předem, aby to nedopadlo špatně. Festival zvýšil ceny akreditací a jiných věcí. Asi nějakým způsobem snaží chránit před tím, aby potom neměli nějaké finanční problémy," řekla.

"Myslím si, že tady na Evropském filmovém trhu se krize trošičku odrazila, ale o nějakých vážných dopadech bych nemluvila. Obchodování s filmy běží celkem čile, i když je třeba říct, že ceny šly dolů," vysledovala Lise Corriveauová z kanadského stánku.

Ani umělecký ředitel Zlínského filmového festivalu Petr Koliha nemá pocit, že by se Berlinale ocitlo v zajetí krize. To samé se ale podle něj už nedá říct o jiných přehlídkách, které se v Berlíně prezentují. "Mluvím tu s řadou ředitelů. Myslím, že všichni se s tím musejí vyrovnat. Nicméně všichni stejně jako my ve Zlíně chceme především dbát na dodržení programu, nechceme ošidit diváky. Pokud se bude někdy nějakým způsobem šetřit, tak v doprovodném programu nebo organizaci festivalu," doplnil.

Taky německý filmový průmysl se zatím tváří, jakoby se žádná krize nekonala. Počet německých snímků na Berlinale je nebývale vysoký a není to jen důsledkem protekcionismu pořadatelů. O dvě procenta stoupl taky v Německu v loňském roce počet návštěvníků kin. Na západoberlínské nákupní tepně Kurfürstendamm dokonce otevřeli nové luxusní kino Astor Lounge, kde lístek stojí 15 namísto standardních sedm, osm eur. Přesto tam mají pořád narváno a někteří hosté popíjejí k filmové "potravě" na plátně i šampaňské za 600 eur.

"V letošním roce se lístky na naše akce velmi brzy rozprodaly. Lidé si této sekce dlouhodobě cení. Musíme si ale uvědomit, že vstupenky jsou subvencovány; jinak bychom z jejich prodeje nepokryli náklady. Nejde nám jenom o to návštěvníky zasytit, ale taky vyslat zprávu, že se Berlinale stará o kulturní různorodost," říká šéf finančně nejnákladnější sekce přehlídky s názvem Kulinářské kino Thomas Struck.

Zájemci o lístky na tuto část programu zchudnou o 49 eur. Ve frontě na lístky u hlavní pokladny přehlídky jsem nezískal dojem, že by lidé hodlali během krize šetřit právě na návštěvě kina. "Obvykle chodím do kina tak dvakrát, možná jen jednou měsíčně. A to už by tedy musela být opravdu megakrize, abych se toho vzdal," uvedl jeden z návštěvníků.

"Upřímně řečeno, já finanční krizi ještě tak nepocítila. Možná to ale přijde později. Zatím tedy nespořím; na to je pro mě kultura, hlavně kino a divadlo příliš důležitá. To už si radši odpustím kávičku ve městě a vypiji si ji radši doma," dodala další.

České festivaly redukují doprovodné programy

Zatímco hollywoodští tvůrci se rozhodli finanční krizi čelit natáčením komedií, čeští filmaři svému divákovi letos nabídnou třicet premiér. A ty jsou většinou vážnějšího charakteru. Ale mnozí z nich potvrdili, že na český filmový trh krize ještě nedopadla.

Čeští filmaři jsou zatím nervózní z toho, co jim krize na finančním trhu může přinést. Určitě se ale už teď krize dotýká pořádání filmových festivalů. Nejstarší a největší festival pro děti mládež ve Zlíně už snížení rozpočtu přiznává.

Ředitel přehlídky dokumentárních snímků Febiofest Fero Fenič také dopad krize pocítil. "Musíme volit některá úsporná opatření, ale ta se nedotknou samotného programu, ale dotknou se všech doplňkových akcí, propagace festivalu," přiblížil Fero Fenič. Letošní rozpočet na Febiofest představuje zhruba 60 procent loňského - ten byl 26 miliónů korun. Festivalu odřekli někteří partneři, jiní svůj sponzoring v důsledku ekonomické krize omezili, dodává. "Můžeme pak už šetřit pouze na doprovodných akcí," upřesnil.

Organizátoři dalších filmových přehlídek počítají s tím, že jim nasmlouvaní sponzoři mohou odmítnout spolupráci, ale doufají, že nebudou muset sáhnout na filmový program festivalů. Naopak pořadatelé festivalu v Karlových Varech Radiožurnálu potvrdili, že vše je v pořádku. Sponzoři účast neodmítají.

Jestli ale může něco český film negativně ovlivnit, tak to jsou neřešené problémy s daňovými pobídkami pro zahraniční producenty. Ještě před dvěma lety světové filmové štáby považovaly Prahu za takzvaný Hollywood Východu. Už tomu tak není.

Vědí sice, že je u nás pro filmování vhodná krajina a města i zkušení lidé od filmu, ale to je tak všechno. Český stát jim z jejich investic do natáčení v Česku nic nevrací. V Maďarsku, Německu i ve Velké Británii na to jdou jinak.

Vážným problémem pro český film může být také fakt, že koncem března končí funkční období členů Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a jejich nástupci nebyli jmenování. "S prostředky fondu nemůže ze zákona nikdo jiný hospodařit než rada. Nemohli bychom přispět na scénáře, na výrobu, distribuci filmů," uvedl šéf rady Miroslav Zelinský.

Na jaře se tak může zastavit udílení finanční podpory na tvorbu a výrobu nových českých filmů. "A zastavila by se dotace do digitalizace českých kin. V letošním roce bude mít fond k dispozici zhruba 300 miliónů korun," dodal Miroslav Zelinský.

Ale ani za tyto problémy finanční krize nemůže. Námi oslovení odborníci to spíš přisuzují liknavosti českého Ministerstva kultury a Ministerstva financí.

Loni vznikla řada zbytečných filmů

V Česku by mělo v tomto roce vzniknout asi třicet filmů. Žádný z jejich tvůrců ještě neohlásil, že by se kvůli finanční krizi rozhodl nový snímek nenatočit. Ale stát se to může, potvrzuje Radiožurnálu filmová publicistka Mirka Spáčilová. "Teprve čas ukáže, jestli se podaří všechny profinancovat," uvedla publicistka.

Už loni vznikl rekordní počet český filmů, a to také díky Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, připomíná Mirka Spáčilová. "Ze státního fondu kinematografie přicházejí dál peníze z reklamy České televize, takže pořád je co rozdělovat," doplnila.

A proto by na filmy nekomerční a umělecky cenné mělo být peněz dost. Právě ty fond české kinematografie podporuje.V ohrožení jsou ale filmy zábavnějšího charakteru.

Mirka Spáčilová|foto: Jan Rosenauer

"Teď mluvíme o premiérách tohoto roku. Ale samozřejmě tam můžou nastat ještě změny. Je tam poměrně dost dokumentu stejně jako loňském roce a některé filmy mohou premiéry přesouvat. Ve výrobě je ještě mnohem více filmů, ale některé z nich mají plánované premiéry až na rok 2010," řekla Mirka Spáčilová.

A protože do českých kin přichází tak velké množství nových českých titulů, distributoři mohou jejich premiéry přesouvat, aby se nové tituly takzvaně nepožíraly. "Stávalo se, že lidé si je už pletli, neorientovali se. Navzájem se přebíjely reklamní kampaně," vysvětlila.

Filmová publicistka Mirka Spáčilová je ale vůči dopadu finanční krize na český film optimistkou. Podle ní se může naše kinematografie očistit o nekvalitních titulů, které také v Česku houfně v předešlých letech houfně vznikaly.

"Určitá přirozená selekce je potřeba. Když se zpětně podíváte na loňský rok, tak je naprosto zřejmé, že vzniklo dost zbytečných filmů, které si nenašly víc než pár tisíc diváků. To nemluvím o názoru kritiky," nastínila publicistka.

A tak zatímco filmový Hollywood bude své diváky bavit a snad tak trochu nutit k smíchu, čeští tvůrci povedou své diváky k zamyšlení. "Protože film se připravuje hodně s předstihem, tak letos paradoxně má méně komedií, než bylo zvykem, a více filmů dramatických a dokonce historických. Objeví se tam válečná léta, léta 50., 70., příběhy z disentu. Jestli tento komediální trend producenti přijmou, tak se stejně projeví až v příštím nebo přespříštím roce. To už zase může být, tedy doufám, že už bude dávno po krizi," dodala Mirka Spáčilová.

V Praze 11 zrušili azylový dům. Kam se poděli ti, kteří jeho služeb využívali? Jaké jsou vůbec jejich osudy? Nalaďte si v pondělí 16. února Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.