Spor o bývalé vysoké pece v Ostravě

Vysoké pece jsou nejkontroverznější součástí národní kulturní památky. Železná dominanta Vítkovic patří pod stejnou zákonnou ochranu, jako třeba korunovační klenoty a nebo Pražský hrad. Říká se jí Ostravské Hradčany a uvažuje se dokonce o zápisu do seznamu UNESCO. Šéf společnosti Vítkovice Jan Světlík si myslí, že by Ostrava neměla mít toto opuštěné monstrum na věky.

Jan Světlík: Není to o tom, aby Ostrava neustále s nostalgií vzpomínala na svou historii, ale je třeba se postavit k projektu, že Ostrava je moderní industriální město.

Ministerstvo kultury ale hovoří jasně, vysoké pece, ležící v takzvané dolní oblasti Vítkovic, jsou národní kulturní památkou. Jak říká mluvčí resortu Kateřina Besserová, pro vlastníka platí jasná pravidla hry.

Kateřina Besserová: Musí památku udržovat a opravovat. Pokud se o to snaží, tak mu Ministerstvo kultury, respektive stát, může poskytnout finanční pomoc, ale tu památku vlastní, nemůže se na ni prostě vykašlat.

Jan Světlík dodává, že ročně stojí údržba chátrajícího areálu až 50 milionů korun a to je pro firmu neúnosné.

Jan Světlík: Je třeba se pustit do zpracování nové analýzy a říct, co je potřeba zachovat a co potřeba ne, protože historie Vítkovic není jenom historie vysokopecního závodu, ale je potřeba se také podívat na jiné historické památky, které tady jsou.

Nová analýza by mohla vést ke snaze zrušit statut národní kulturní památky, což by se stalo v naší zemi vůbec poprvé. Mezi lidmi se o osudu pecí debatuje už delší dobu.

Názory občanů: Komu, my si sami sobě nalháváme, přece nebudeme říkat, že to je technická památka, když to není technická památka.

Já si myslím, že v nějakém tom rozsahu by to mělo být určitě zachováno, protože já jsem zastáncem nějakých takových technických památek, určitě.

Já jsem byl před třiceti lety ve Viný v Řínci a tam mají 4 nebo 5 vysokých pecí a to je nádhera, to je podobné jako Vítkovice.

Ostravský magistrát se staví k celé věci poněkud skepticky. Náměstek primátora Zbyněk Pražák považuje vyhlášení památky na počátku 90. let za unáhlené.

Zbyněk Pražák: Řekl bych, že to bylo začleněno bez nějakého vlivu nebo větší konzultace s městem v rozsahu, který přesahuje nejenom možnosti města, ale že přesahuje i možnosti státu a vlastníka toto nějakým způsobem udržovat.

Což ale nic nemění na postoji památkářů. Miloš Matěj z Národního památkového ústavu zdůraznil, že Vítkovice o nutnosti starat se o tento objekt věděly předem. Navíc podle něj chybí jasná podpora kraje a nebo města.

Miloš Matěj: Jestliže tady usilujeme o zápis mezi seznam UNESCO, tak samozřejmě především musíme dneska prokázat to, že jsme schopni nějakým způsobem tu věc společně vyřešit.

Stejná slova uslyšíte i od členů velmi aktivního občanského Sdružení za starou Ostravu. Za všechny Ludmila Sedlářová.

Ludmila Sedlářová: Občanské Sdružení za starou Ostravu vnímá tuto památku jako základní symbol města Ostravy, který by měl být zachován z hlediska celistvosti výrobního postupu, který od těžby uhlí prostě přes koksovnu a vysokou pec upomíná na výrobu a základní princip výroby hřídele, trubky, či drátu.

Zatím nikdo jasně neřekl, jak by se daly vysoké pece ve Vítkovicích konkrétně využít, ani vlastník, ani město, ani památkáři. Stále se hledá kompromis. V každém případě jsou tyto stavby unikátem už proto, že patří podle zákona mezi 200 těch nejcennějších objektů, které český stát vlastní. Pro jedny hromada šrotu a útočiště pro sprayery, pro druhé nádherná dominanta Ostravy. Pokud se nenajde společné stanovisko všech stran, hrozí ostuda hlavně v souvislosti s možným zápisem do seznamu UNESCO a tento trapas by si jedinečná vzpomínka na černý průmysl rozhodně nezasloužila.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.