České Švýcarsko ukrývá Mozkové lázně

Trámy a zdi zdobí přehršel objektů všeho druhu – od smaltovaných cedulí, přes obrazy až po zbraně a munici. Za dveřmi hučí kamna a servírka Martina se snaží definovat mozkové lázně: „Normální lázně jsou na tělo, tyhle naše jsou na hlavičku.“

Bez hospody není pořádná vesnice a Doubice se stovkou stálých obyvatel jich má šest. Do lázní jezdí především turisté. „Od té doby, co je to Národní park, se zvedla návštěvnost hospody o třetinu,“ říká majitel Staré hospody Karel Rezek. Ten se nad výčepem i narodil. Na pokoji číslo 5, kde bydleli jeho rodiče. Proto pětku turistům zásadně nepronajímá.

Jiným případem je starosta Martin Schulz, který kdysi do Mozkových lázní přibyl jako chalupář. „Bylo to místo proslulé svým klidem už ve dvacátých letech minulého století, takže sem jezdili lidé s mírnými nervovými potížemi. A tenhle název rádi přejali pražští chalupáři, kteří ho zaváděli do praxe každý víkend.“

České Švýcarsko je rozlohou malý Národní park, a tak není problém za pár dnů objet skoro všechny vesnice. Mozkové lázně Doubice by ale neměly v itineráři zvídavého turisty chybět.