Pohled na okupaci z druhé, ruské strany

„Za těch čtyřicet let je český nebo slovenský postoj dostatečně známý, ale ruský se ztrácí trochu v mlze. Hlavně mi chybí příběhy konkrétních lidí a rozbor jejich duše,“ říká reportér České televize. Sedí přitom v restauraci na Kavčích horách, zaníceně gestikuluje a vysvětluje, v čem je sovětský nebo spíš ruský pohled jiný. V Rusku strávil čtyři roky, než ho úřady předloni vyhostily. „Nemám rád, když se konkrétní lidé házejí do jednoho pytle typu ‚jo, to byli ti okupanti, oni byli ti zlí‘. Myslím, že Češi si trošku směrem k Rusku léčí vlastní mindráky a vždycky je tak hezky pošlou na východ.“

Pazderka ale Rusy neomlouvá, pouze vysvětluje, v jaké byli pozici a jaké byly jejich šance prozřít. Jinými slovy – snaží se je pochopit a to by se mělo promítnout i v knize: „V Rusku zmizela jakákoliv opozice, jakákoliv inteligence schopná klást odpor. To vedlo k tomu, že lidé propagandě o kontrarevoluci v Československu podlehli. Teprve později se dopracovali k tomu, že invazi přehodnotili nebo se na ni dívají jinak, ale trvalo to léta.“

Nakládání sovětské techniky ve Vysokém Mýtě v roce 1990. Snímek je ze sbírky Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě|foto: Stanislav Loskot

Tento pohled přináší až paradoxní situace. Josef Pazderka připomíná slova generála Vorobjoba o důstojnících, kteří byli na sklonku okupace až nešťastní z toho, že je Češi a Slováci nesnášejí. Nedovedli to pochopit: „Zhrzenost byla v jednotkách údajně velmi silná a Vorobjov říká, že mladí důstojníci se cítili trošku naštvaní kvůli tomu, že to byla akce, za kterou nemohli, která se týkala někoho jiného. Že by měli nést odpovědnost za zásah spojeneckých a taky ruských vojsk, odpovědnost za invazi, to odmítali brát.“

Jako poslední sovětský voják opustil Československo 26. června 1993 velitel Střední skupiny vojsk generál Eduard Vorbjov. I jeho hodnocení spouště, kterou po sobě Sověti zanechali, může Čechy zaskočit: „On zdůrazňoval, že se snažili odstranit co možná nejvíc škod. Ekologické škody, to byla pro něj neznámá. Doslova mi řekl, to jste mě skutečně překvapil, že by Češi a Slováci museli do následků po Sovětské armádě investovat tolik peněz. Já jsem měl pocit, že jsme to všechno vyrovnali a uzavřeli.“

Fotografie z prostoru raketové základny Vesecko u Turnova v době, kdy jej opustila sovětská posádka|foto: Archiv Josefa Kunetky

Nová publikace pod vedením Josefa Pazderky nabízí kromě textů a dokumentů i originální fotografie. Přispěl do ní třeba vojenský historik Daniel Povolný, přední rusista Tomáš Glanc, publicista Dimitrij Běloševskij. Nechybějí vzpomínky sovětských vojáků nebo novinářů, kteří fandili Pražskému jaru a po návratu do Sovětského svazu přišli o své funkce. Jsou tam i nejnovější studie ruských historiků, kteří popisují dění na sovětské ambasádě, nebo pohled dovnitř KGB. Kniha vyjde v srpnu na výročí invaze.