V Súdánu je mnohem více pyramid než v Egyptě, prozrazuje egyptolog Pavel Onderka

„Celá lokalita má rozlohu asi čtyři kilometry čtvereční, naše pozornost se v současnosti zaměřuje na centrální oblast, tedy na pozůstatky starověkého města,“ popisuje na úvod rozhovoru Pavel Onderka s tím, že zbytek archeologické lokality tvoří pohřebiště.

Čtěte také

Přestože se vědci začali o lokalitu Wad Ben Naga už koncem 19. století, moderní výzkum ovšem započal až koncem 50. let 20. století. V té době bylo také v pozůstatcích paláce objeveno jméno královny Amanišacheto, s níž bývá chrámový komplex spojován.

Palác, který objevili během své expedice čeští egyptologové, je největší a nejzachovalejší z období Merojského království, tedy z doby mezi 3. st. př. n. l. a 4. st. n. l. „Je to obrovská čtvercová stavba, která měla navíc dvě patra,“ přibližuje Pavel Onderka.

Poklad královny Amanišacheto je k vidění na výstavě v Praze

Kromě paláce královna nechala postavit také svoji pyramidu, v níž v první polovině 19. století italský dobrodruh našel její zlatý poklad. Obával se ale banditů, proto musel poklad okamžitě ukrýt.

Do Evropy bylo zlato převezeno až později. „Dnes je jedna jeho část uložena v Berlíně a druhá v Mnichově,“ upřesňuje český egyptolog.

Na výstavě Země černých faraónů v Náprstkově muzeu v Praze je v těchto dnech k vidění nejen jedenáct zlatých šperků z tohoto pokladu, ale i řada dalších unikátních archeologických nálezů z lokality Wad Ben Naga.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchívu.