Antikoncepce může vést až k neplodnosti. A proti rakovině rozhodně nechrání, varuje Helena Máslová
Antikoncepční pilulka slaví 55. narozeniny. Na jednu stranu výrazně přispěla k osvobození žen, na stranu druhou s sebou nese obrovská rizika – mimo jiné i možnou neplodnost po vysazení. V rozhovoru se Zuzanou Burešovou to říká psychogynekoložka a psychosomatoložka Helena Máslová.
V květnu roku 1960, tedy přesně před 55 lety, byla na americký trh uvedena první antikoncepční pilulka. Ta změnila život ženám i mužům po celém světě. „Trvalo ovšem dalších 40 let, než se preparát masově rozšířil,“ poukazuje Helena Máslová. „Důvodem byly nežádoucí účinky, především tloustnutí.“
O hormonální antikoncepci se často říká, že ženy osvobodila. „Je pravda, že největší brzdou emancipace před tím byl porod a kojení, díky antikoncepci ženy získaly kontrolu nad reprodukcí a dostaly možnost vstoupit i do zaměstnání, která pro ně dřív byla naprostým tabu. Například ještě na konci 80. let byla chirurgie čistě maskulinní oblast, to se díky antikoncepci změnilo,“ vzpomíná.
Antikoncepce ovšem „ulevila“ i mužům. Zodpovědnost za případné otěhotnění totiž přenesla z velké míry na ženy. „Ve chvíli, kdy marketing farmaceutického průmyslu přesvědčil většinu mladých žen k užívání antikoncepce, naprosto to změnilo společnost. V současnosti v Česku užívá antikoncepci víc než polovina žen v produktivním věku – stali jsme se společností neplodných žen!“ zdůrazňuje.
Menstruace a antikoncepce? Mýtus!
Co dělat ve chvíli, kdy za vámi přijde 17letá dcera s tím, že by chtěla začít brát hormonální antikoncepci? Nejlepší je podle Heleny Máslové s dcerou mluvit a vysvětlit jí, že i vztah, který zůstane platonickým, má svou hodnotu.
„Je-li ale jasné, že dcera je velmi zamilovaná a vztah platonickou rovinu překročí, pak je možné sáhnout k hormonální antikoncepci. Ale pozor! Pouze v případě dívky, která je už zcela vyvinutá a fyzicky dospělá. U nevyvinuté, hubené dívky by se mohlo stát, že v případě pozdějšího vysazení prášků už menstruační cyklus znovu nenaběhne,“ varuje gynekoložka.
Antikoncepce je podle ní vždy nepřirozený zásah do těla ženy. „Největší omyl, v němž uživatelky antikoncepce žijí, je, že menstruují. To v žádném případě není pravda. Žena, která užívá prášky, nemá žádný menstruační cyklus, vlastní reprodukční cyklus je uspaný – a můžeme se jen modlit, aby se po vysazení prášků znovu probudil.“
Antikoncepce není zbraň proti rakovině
O antikoncepci se často říká, že její užívání má i řadu zdravotních výhod – například že snižuje riziko vzniku rakoviny. „To je nesmysl!“ neskrývá Helena Máslová. „Bylo to zpochybněno na vědecké úrovni, hormonální antikoncepce není protektivní u žádného druhu rakoviny.“
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Smutný konec pro těžce zraněného ředitele dopravní policie, vedení sboru ho muselo propustit
-
Elitní vojáci obžalovaní kvůli smrti zajatce před soud nepůjdou. Pavel stopnul trestní stíhání
-
Exministryně Chidašeliová: Gruzínská vláda se bojí Ruska. Neustále přemýšlí, jak bude reagovat Moskva
-
Pivo za 15 korun. No a co? Jarmarky SPD ukazují, jak to může být bez marží řetězců, říká Ševčík za SPD