Listopadem 89 to neskončilo. Proč Bulhaři neudělali tlustou čáru za bývalým režimem?

Prezident Todor Živkov byl vůdce, který se rád ukazoval a patřil k těm nejloajálnějším vůči Moskvě v celém východním bloku. Živkov říkával, že bulharské hodinky se řídí podle sovětského času. Bulharská televize v ruštině přímo přebírala program z Moskvy, což v satelitních státech Sovětského svazu téměř nikdo jiný nedělal.

Když Todor Živkov musel 10. listopadu 1989 odstoupit, Československý rozhlas to komentoval až s určitým časovým odstupem, například v Rozhlasových novinách: „Páteční plenární zasedání výboru komunistické strany v Bulharsku vyvolalo v zemi značný ohlas.“

Bulhaři žili v socialismu, který se ve východní Evropě nejvíce podobal zřízení v Sovětském svazu. Dodnes jim to připomínají památníky, které u nás neznáme. Nejznámější je ruina monumentu Buzludža nad průsmykem Šipka – kdysi velkorysá hala připomínající založení socialistické strany, dnes monumentální ruina.

Vinu? Za co? divil se Todor Živkov

I Živkov tam měl podobiznu. Dodnes tam chodí turisté a zkouší akustiku obrovského prostoru. Komunismus se podobnými památníky Bulharům připomíná na mnoha místech jejich země. Po pádu režimu Todor Živkov nakonec přijal pozvání do televize a diváci se mohli ptát. „Necítíte nějakou vinu?“ zajímalo je.

„Vinu? Za co?“ odpověděl bývalý komunistický vůdce. Bulhaři totiž za bývalým režimem žádnou tlustou čáru neudělali. Komunistická strana se přeměnila na socialistickou a za posledních 25 let byla v mnoha vládách. I příčina pádu režimu byla jiná než u nás. Stranickým vedením otřásly především experimenty s přesuny obyvatelstva turecké národnosti a nespokojenost této menšiny.

Todor Živkov byl uvolněn z funkce generálního tajemníka ÚV Komunistické strany Bulharska na vlastní žádost. V jejím čele stál 35 let.