Min Tanaka se v Arše s bezejmennými těly vrátí do času bez jazyku

V nové choreografii se Tanaka vrací do prehistorie, do časů, kdy lidé nepoužívali jazyk a neměli jiný nástroj komunikace. Z potřeby komunikovat s ostatními lidmi a s okolní přírodou tak vznikl tanec. Ten podle autora zůstal zakódovaný v lidských tělech jako kód pravdivého vztahu.

„V představení A Body figuruje bezejmenné tělo jako nástroj komunikace, jako znak přináležitosti k lidskému druhu," říká dvaasedmdesátiletý Tanaka.

Sám se na scéně objeví s osmi tanečnicemi. Mezinárodní obsazení vzešlo z konkurzu, který se odehrál v prosinci loňského roku v Praze. Ženskou převahu označuje Tanaka spíše za náhodu, která přinesla silné téma střídáním dominace obou pohlaví v dějinách a také rozdílných osudů žen a mužů ve válkách a podobně extrémních situacích. „Naše historie je založena na podřizování si lidských těl, zabíjení, nenávisti. Naše existence je vždy spojena s tělem. Tělo je život. Je pravdou samo o sobě," řekl na úvod zkoušek Tanaka.

Dalším tématem choreografie je tanec sám o sobě a jeho vztah k tělu tanečníka. „Tanec je neviditelný. Tanečník jej odhaluje pohybem svého těla. Vzniká něco mezi ním a publikem. Prostor, který se takto vytvoří, začne sám tančit," říká Tanaka.

Min Tanaka ve studiu Radia Wave|foto: Martina Pavloušková

Dramaturgem představení je ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab, který s japonským tanečníkem spolupracuje přes třicet let. „Tanakův tanec je založen především na extrémním vnímání prostoru a času. Jeho tělo je seismograf, který reaguje na všechny tektonické impulzy našeho duchovního prostředí. Min svým tancem relativizuje všechny zákony fyziky a vytváří báseň těla. Je to tanec bez formy, plný neočekávaných událostí a zároveň silně zakořeněný v zemi," popisuje projev Mina Tanaky.

Tanec je neviditelný. Tanečník jej odhaluje pohybem svého těla. Vzniká něco mezi ním a publikem. Prostor, který se takto vytvoří, začne sám tančit. Min Tanaka

Projektem s osmi evropskými umělkyněmi po čase navazuje na tři verze projektu Grimm Grimm, které vytvořil v druhé polovině 90. let s českými umělci, jako jsou Iva Bittová, Vladimír Javorský, Zuzana Sýkorová a další. Mezi osmi evropskými tanečnicemi v Těle tančí Katarina Kadijevicová, Tereza Krejčová, Věra Ondrašíková a Zuzana Pitterová z České republiky.

Min Tanaka má k divadlu Archa blízko, před více než dvaceti lety spolu s hudebníkem Johnem Calem vytvořil představení pro slavnostní otevření divadla, kde pravidelně vystupuje. V Praze poprvé vystoupil v roce 1984. Jeho tehdejší tajné vystoupení viděla jen hrstka diváků. Od té doby se stal pro mnohé v České republice živou legendou. Tanaka byl prvním, kdo v zemi představil butó, tanec japonské avantgardy.