Zvíře chráněné CITES: Víte, co vše vyřídit, když ho chcete mít doma?

Pokud chcete mít doma chráněné zvíře, musíte především být schopni doložit, že jste ho získali legálně. „Majitel živočicha chráněného úmluvou CITES vždy musí mít doklad o nabytí, tedy o koupi, nejlépe kupní smlouvu,“ vysvětluje Karásková.

Doporučuji, kupujte zvířata chráněná smlouvou CITES jen od solidních prodejců, tedy od takových, kteří vám při prodeji dodají i všechny potřebné dokumenty.

Jen smlouva ovšem nemusí stačit. „Úmluva rozlišuje několik stupňů ochrany. Přísněji chráněné druhy musí jejich majitel také zaregistrovat na krajský úřad. A pokud byste chtěli s tím živočichem dále nakládat – prodávat ho nebo přesunout do zahraničí – jsou nutné ještě mnohé další další doklady od krajského úřadu nebo dokonce od ministerstva životního prostředí,“ upozorňuje expertka.

Pokud zvíře nebude mít vše v pořádku, hrozí finanční sankce, ale u nejtěžších prohřešků třeba i trestní stíhání. „Při zjištění pochybení budete riskovat minimálně pokutu, nejméně se dává 500 korun, při vážnějších pochybeních může dojít i k zabavení živočicha,“ vypočítává Karásková běžnější sankce.

Smlouvou CITES přitom nejsou chráněni jen zmínění papoušci, ale také celá řada dalších živočišných druhů, a rovněž některé rostliny. „Ze zvířat, která se chovají jako domácí mazlíčci, jsou to například želvy, leguáni a chameleóni, mnozí hadi, všichni dravci, drápkaté opičky, kočkovité šelmy, včetně jejich kříženců například s kočkou domácí, a mnoho dalších,“ ilustruje expertka, u jakých živočichů je třeba se mít na pozoru.

Na pozoru se musejí mít i akvaristé. „Například chtějí-li si pořídit takzvanou rybičku štěstí, rybku baramundi, nebo ti, kteří mají akvárium s mořskou vodou a v něm chtějí chovat korály,“ uzavírá Karásková.