Běžkař v bratislavské tramvaji není žádný unikát

Ze zatáčky vyjíždí pětka a skupinka běžkařů chvíli váhá, zda-li má ještě cenu chytit tramvaj nebo zaskočit do šenku. Vítězí názor, že už toho bylo dost, a lyžaři odjíždějí domů. Ze zasněženého kopce je to na zastávku ve čtvrti Rača jenom pár minut pěšky, a tak to tu vypadá jako na horách nejenom o víkendu, ale často i ve všední den odpoledne.

"Od tří do pěti, dvě hodinky se ještě dá. Určitě i po práci. Tento týden to máme naplánované," uvedl jeden z lyžařů.

Letošní zima se povedla, a tak je plné i parkoviště pod lesem. Silnici uzavírá zákaz vjezdu a tady se běžkaři přezouvají. Čeká je pětikilometrové stoupání a převýšení skoro 300 metrů. Ovšem ti náročnější se tudy jenom vracejí, do stopy naskočili o 25 kilometrů dál, tak jako Dušan s Peterem.

"Ojedinělé je, že tuto trasu jsme nešli minimálně pět let z toho důvodu, že nebyly sněhové podmínky. Teď všichni lidé, kteří byli nahoře, říkají, že fante," pochvaloval si Dušan.

"Nahoře na Bílém kříži má jeden pán malou maringotku, jmenuje se Včelín a má tam všelijaké lahůdky - slovenskou demenovku. Trošku jsme si dali, protože jsme se báli toho kopce dolů až sem," doplnil Peter.

Hřebenovka po Malých Karpatech je lákává v každém ročním období, ale zima jí dodává šťávu. Stopa se klikatí lesem a cesta v rychlém sledu za sebou klesá a stoupá. Ve sněhu je překvapivě mnoho stop po vysoké zvěři a z vrcholových partií i slušný výhled, říká Eva. "Když je hezké počasí, tak je krásný výhled na Alpy. Doporučuji to každému. Když je hezké počasí, tak se dá každý víkend," řekla.

Paní Evu potkávám v sedle Pezinská Baba. To leží uprostřed Malých Karpat a právě odtud vyrážejí běžkaři do města. Toto místo objevila i Kateřina, která se do Bratislavy přestěhovala před pár dny kvůli práci a rovnou z Prahy. Takže může i srovnávat. "Na to, že jsme 40 kilometrů od Bratislavy, je to super. Člověk se ráno sebere, nemusí vstávat nějak brzo. Žádný stres. Jsem tu teprve od ledna, takže jsem poprvé na Slovensku na běžkách," pochvalovala si Kateřina.

"Běžkování listnatým lesem, super," dodává Lukáš, který přijel za Katkou a zřejmě ho okouzlila i krajina. Malé Karpaty mají něco do sebe, táhnou se 80 kilometrů severně od soutoku Dunaje a Moravy a pozvolna přecházejí v Bílé Karpaty a Javorníky, říká učitel Jano.

"Musíte počítat s tím, že u nás je tepleji. Jsme od Prahy, Pardubic a Hradce Králové o dva stupně jižněji. Zima je tu trochu kratší. Například kdybyste teď seběhl k Moravě, řece Moravě, kterou máme skoro v Bratislavě také, tak tam jsou louky už zelené. Tady jsme o nějakých 400 metrů výše, takže je tu naštěstí bílo," dodal.

Pohoří je natolik rozlehlé a zbrázděné údolíčky, že v něm turisté mohou bez problémů na pár hodin i zabloudit. Zároveň je to chráněná krajinná oblast plná hradů, bývalých rudných dolů a třeba jeskyň. Pro přespolní jsou Malé Karpaty jednoznačně velkým překvapením.