Němcům nemůžu odpustit

Přemysl Dobiáš mě vítá s přívětivým úsměvem ve svém bytě v luxusní londýnské čtvrti Hampstead. Je mu 96 let, stejně jako jeho věrnému kamarádovi z Liberce Svatopluku Technikovi, s nímž udržuje čilou korespondenci. Přemysl Dobiáš jako nejstarší Čech, který přežil Mauthausen, prominentně figuruje ve filmu režiséra Rexe Bloomsteina o tomto koncentráku a také v rozsáhlé monografii o Mauthausenu od Davida Pikea. Jaká byla jeho nejotřesnější zkušenost z Mauthausenu?

"V té době jsem byl na takzvaném revíru, to byla nemocnice. Vzhledem k tomu, že jsem ovládal jazyky, tak unterscharführer SS přišel na blok několikrát za měsíc, vybral si asi dva tucty lidí a nařídil mi, aby je přivedl do místa, kde takzvaně ordinoval. Nebyl to lékař, ale měl bílý plášť. Pak každému řekl, aby si všichni sundali košili a každého se jako doktor snažil prohlédnout. Pak jim řekl, ať si lehnou na stůl," uvedl Přemysl Dobiáš.

"Byli tam Francouzi, Řekové, Španělé, a protože jsem znal jazyky, tak jsem měl přeložit, co jim řekne. Nařídil jim, aby počítali do desíti. Potom jim dal na nos vatu a když zjistil, že jsou v narkóze, otevřel malou krabičku, ze které vytáhl velkou injekci. Pak přišel k oběti, po spočítání žeber našel srdce a píchl mu do něj injekci. Když poté zjistil, že je mrtvý, vyzval někoho, aby mrtvého vynesl ven," přiblížil otřesné zkušenosti Přemysl Dobiáš.

Doplnil, že esesman Otto Kleingunther z Mauthausenu po jeho osvobození začátkem května 1945 zmizel, ale díky neúnavnému úsilí pronásledovatele nacistických válečných zločinců Simona Wiesenthala byl nalezen, postaven před soud a odsouzen k trestu smrti. Co si Přemysl Dobiáš myslí o Němcích? Odpustil jim?

"Ve válečné době byli Němci největší vražedníci. Jako křesťan bych měl odpustit a zapomenout, ale zapomenutí je závislé na velikosti zločinu. Na základě toho nikdy nezapomenu a nikdy jim neodpustím. Dnešní Němci jsou pro mě těžká otázka, protože v Německu nežiji," řekl.

Na univerzitě v Minneapolisu ve státě Minnesota byla založena nadace pro lidská práva, která nese jméno Přemysla Dobiáše a jeho manželky Hany. Nadace zvaná Dobiáš Human Rights Fellowship umožňuje specialistům v oboru lidských práv studium této problematiky. Nadace zůstane trvalou upomínkou na doktora Dobiáše.