Nejdelší nizozemský kostel hledejte v Goudě

Se svými 123 metry je nejdelším kostelem v Nizozemsku. Začal se stavět na sklonku 13. století, ale až v polovině 16. století získal ozdoby, které z něj udělaly svatostánek proslulý nejen v Nizozemsku. Ještě jako katolická svatyně dostal kostel od šlechticů a bohatých měšťanů Goudy čtyři desítky vitrážových oken.

Když nastoupila v roce 1572 církevní reformace, která na rozdíl od našich zemí v Nizozemsku nad katolicismem vyhrála a udržela se, zmizely z kostela sochy, oltáře a další atributy známé z katolických kostelů. Jen okna zůstala tak, jak byla. Za protestantů přibylo dalších devět mozaikových oken.

Z barevných sklíček jsou tu vytvořené obrazy ze života světců od narození Jana Křtitele přes zvěstování Panně Marii až po poslední večeři. Jsou tu však i výjevy z měšťanského života v Leidenu nebo ve městě Dordrecht a také obrazy s erby šlechtických rodů.

Vitrážová okna kostela svatého Jana jsou hned po sýru druhým největším turistickým lákadlem Goudy|foto: Pavel Novák

Okna přežila dějinné turbulence Velké francouzské revoluce i 2. světové války. Farníci je vždy opatrně vyjmuli z rámů a pečlivě uschovali, aby se nerozbila. Jen jedno z oken nesdílelo osud s okolními. Když se totiž ostatní skla schovávala, ještě neexistovalo.

„Je to okno Osvobození, které bylo vyrobeno až po skončení 2. světové války – v roce 1947,“ vysvětlila mi pastorka kostela svatého Jana v Goudě Ruth Thieme. „Jsou na něm vyobrazeny nizozemské vlajky vztyčené na znamení vítězství a Holanďani radující se, že už je válka pryč.“

„Na okně je zajímavé, že sice vypadá staré, ale jeho skla mají jiné barvy, než jaké vidíte na ostatních oknech. Tehdy se totiž už nevědělo, jak se dělala a barvila skla v 16. století,“ vypráví mi farářka Ruth Thieme.

Když jsem se trochu vzpamatoval z toho, že mne kostelem, který svým vzezřením budí dojem katolického svatostánku, provádí farářka, usadila mne paní Ruth tím, že mi k anglické a nizozemsky psané brožuře přidala ještě veškeré informace přeložené do češtiny.

Budova radnice nizozemského města Gouda|foto: Pavel Novák

Nevím kolik ze 60 tisíc turistů, kteří každý rok nejdelší nizozemský kostel navštíví, jsou Češi. Ovšem skutečnost, že tu nezapomínají ani na příslušníky malého a nepříliš zbožného národa, mi připadá typicky holandská.

„Nejhlavnější atrakcí Goudy je samozřejmě její výroba sýrů,“ potvrzuje mi Martine Bulut z městské turistické kanceláře. Vitrážová okna zvaná Goudse Glazen jsou hned po sýru druhým největším lákadlem.

Podle paní Martine je hlavně pro zahraniční návštěvníky překvapení, že gouda není jen označení pro sýr, ale že jde o skutečné město, které může nabídnout mnohem víc než ochutnávku mléčných výrobků. Třeba právě barevná mozaiková okna v nejdelším nizozemském kostele, která až berou dech.