San Juan – skutečná perla Karibiku

Strmé skalnaté pobřeží korunují masivní zdi citadely. Nad ní plápolají v neutichajícím větru dvě vlajky – jedna patří Portoriku, druhá Spojeným státům. Portoriko totiž zůstává už víc než století od války se Španělskem americkým územím.

Pořád se sice vedou debaty, jestli by se nemělo úplně osamostatnit, nebo naopak proměnit v plnohodnotný americký stát, ale i teď v roce 2011 si zachovává zvláštní přidružený status. Když letíte do hlavního města San Juanu ze Spojených států, nepotřebujete proto vůbec pas. Stačí řidičák, jako kdyby šlo o jakékoli jiné americké město.

Historické centrum San Juanu a pevnosti, které ho obklopují, si však udržují výsostně španělský koloniální charakter a vzhled. A milovníkovi historie mají určitě co nabídnout.

„Pevnost Castillo San Cristobal byla postavena začátkem 18. století, aby chránila město San Juan před útokem ze souše,“ vysvětluje mi Dilcia González ze Služby národních parků. „Druhá pevnost, Castillo San Felipe del Morro, je severně odsud. Ta měla odrazit útok vedený z moře. Je starší, začali ji budovat už v 16. století, a trvalo 250 let, než ji se všemi opevněními dokončili.“

Maják v pevnosti Castillo San Felipe del Morro, která měla střežit město před útoky z moře|foto: San Juan National Historic Site (U. S. National Park Service)

V dobách největší slávy španělského impéria býval totiž San Juan strategicky nesmírně důležitým přístavem a čelil mnoha útokům hlavně Angličanů a Holanďanů. Právě tady v nejvýchodnější výspě Karibiku nabíraly zásoby na transatlantickou plavbu španělské galeony obtěžkané bohatstvím Nového světa.

Ne nadarmo dostal právě tenhle ostrov jméno Puerto Rico – Bohatý přístav. S tím hmotným bohatstvím to pravda dnes v 21. století na Portoriku už tak slavné není. Ale cestovatel, bažící po obohacení duše a mysli procházkou po starém San Juanu, kde jako by se zastavil čas někdy v 18. nebo 19. století, neodejde s prázdnou.

„Kromě toho tady máme krásnou stezku pro pěší, která vede podél pobřeží Sanjuanského zálivu. Dá se z ní kochat hlavně krásnými výhledy při západu slunce a dohlédnete odsud až na třetí pevnost, která je také součástí památkové rezervace. Místní ji říkají El Caňuelo,“ upozorňuje mě Dilcia González.

Starý San Juan je velmi dobře udržovaný a čistý. Vadí mi jen auta, která blokují jeho úzké dlážděné ulice. Metropole Portorika v každém případě těží z toho, že na péči výrazně přispívá americká vláda.

„Národní památková rezervace San Juan se stala součástí amerického systému Národních parků v roce 1949. 14. února – na svatého Valentýna – jsme si připomněli 62. výročí. Později jsme byli zařazení také na seznam památek světového dědictví. To bylo v roce 1983,“ říká Dilcia González a má samozřejmě na mysli seznam UNESCO, na kterém jsou už i mnohá česká a moravská města a památky.

Nad Sanjuanským zálivem vlají společně vlajka Spojených států a Portorika|foto: San Juan National Historic Site (U. S. National Park Service)

„Hlavní a nejdůležitější součástí péče o tyhle nádherné a cenné památky je samozřejmě jejich každodenní údržba, aby se v agresivním prostředí a neustálém větru nerozpadaly,“ pokračuje pracovnice památkové rezervace.

Specializovaný tým odborníků prý dokonce vypracoval recept na maltu, která je velmi podobná té, jakou používali kdysi Španělé. Teď se používá při každodenním a nikdy nekončícím ošetřování a opravách pevností.

Výraz perla Karibiku možná zní jako prázdná fráze. Ale věřte mi, San Juan a jeho pevnosti si ji určitě zaslouží.