V moldavské vesnici Goluboje s češtinou moc nepochodíte. České tradice ale přežívají

S Čechy a Moldavany z vesnice Goluboje na jihu Moldavska se scházím v místní škole, která je přirozeným centrem společenského života v této zapadlé obci. Zjišťuji, že s češtinou už tady moc nepochodím. Češi se přizpůsobili a celá ves mluví převážně rusky, přestože jsme v Moldavsku, kde je úřední řečí moldavština, téměř totožná s rumunštinou.

Antonína učí ve zdejší škole dějepis, a proto velmi dobře zná i anabázi moldavských Čechů. „Češi byli součástí procesu kolonizace země. Besarábie se dostala pod ruskou nadvládu a Rusové chtěli naředit moldavské obyvatelstvo, aby se jim tady snáz vládlo. Moldavany poslali osídlit Sibiř a sem pozvali Čechy, Bulhary, Ukrajince a Němce. Rozdali jim půdu a 50 let nemuseli platit daně. Tím si zajistili jejich loajalitu k ruské říši,“ vysvětluje.

K Rusku proto mají Moldavané i moldavští Češi rozporuplný vztah. „Z historického pohledu nejsou vztahy k Rusku právě nejlepší. Besarábii se ale pořád někdo snažil ovládnout. Já sama jsem pro nezávislé a svobodné Moldavsko. Nevím o žádných vyloženě negativních názorech na Rusko, ale každý má svůj úhel pohledu,“ podotýká.

Čtěte také

Teď si půjdeme poslechnout, jak se mládež učí hrát na české dechové nástroje. „Jmenuji se Filip Juraško, po otci Konstantin a jsem dirigentem zdejší školní dechovky, jinak učím tělocvik a zeměpis. S orchestrem vystupujeme po celém okrese, ale hlavně na našich vesnických slavnostech. Repertoár máme z 80procent český,“ říká.

Moldavští Češi na moldavském venkově ve vesnici Goluboje|foto: Martin Dorazín

Když jsem tady byl naposledy v roce 1992, tak mi ukazovali velmi staré nástroje pocházející z 19. století. Teď už mají nové. Hudební nástroje zajistilo naše velvyslanectví v Kišiňově. Moldavští Češi by ale potřebovali české investice do zemědělství a také dobré učitele češtiny, která zachází na úbytě.