Poznáte kvalitní potraviny podle značení na obalu?
Češi se o obaly potravin moc nezajímají, což je škoda, protože pak šidí sami sebe. Čeho si na obalech s potravinami všímat především, radila v pořadu Třináctka Plus profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické.
Naše legislativa je podřízena legislativě Evropské unie, i když máme i svoje národní vyhlášky vztahující se k označování potravin. Letos vstoupil v platnost zákon o potravinách, který hájí zájmy spotřebitele a nabízí i lepší možnosti pro kontrolu sledování kvality v potravinách.
Co na obalech sledovat
Nejdůležitější je surovinové složení a platí, že co je na prvním místě, toho je nejvíce, takže když např. u paštiky bude nahoře údaj o množství vody a játra se budou krčit někde dole, nebude se jednat o ten nejkvalitnější výrobek.
„U šunek bychom si měli všímat, jestli se jedná o šunku nejvyšší jakosti (16%), šunku výběrovou (13%) nebo standard (10%). Tam je velký rozdíl v obsahu tzv. svalových bílkovin, které nám říkají, kolik masa je v šunce použito. U šunek hledáme hlavně tu svalovinu, protože ostatní součásti v označení maso (kůže, kosti) rozhodně nejsou žádoucí. Prodejce má také povinnost tuto informaci při prodeji uvádět, ať už kupujeme šunku balenou v supermarketu, či krájenou u řezníka. Dětská šunka není legislativně limitovaná. Není u ní předpis, kolik by měla mít svaloviny, ale seriózní výrobce ji vyrábí s nízkým obsahem soli, zhruba kolem 1,7 % soli," vysvětluje profesorka Dostálová.
Gramáž
Důležité je také sledovat gramáž. Výrobce občas sníží hmotnost, aby nemusel zvedat cenu, ale my pak kupujeme méně za více peněz.
Tabulka výživových hodnot
Tabulka výživových (nutričních) hodnot je také důležitá. Zdravá strava má totiž ze 40 až 60-ti % vliv na naše celkové zdraví.
Energetická hodnota: u spotřebitelů s dostatečným pohybem může být i vyšší, ale záleží na tom, kolik toho sníme. Důležité pro nás pro všechny ale je, aby příjem energie z potravin byl v souladu s výdejem energie našeho těla.
Obsah tuků: nově je povinný i údaj o tzv. nasycených mastných kyselinách (čím méně, tím lépe; působí negativně na naše cévy).
Obsah sacharidů: škrob a jednoduché cukry (uvádějí se jako sacharidy a z toho cukry - i zde platí čím méně, tím lépe).
Obsah soli: nejrizikovější složka potravin (u nás se podle Světové zdravotnické organizace překračuje povolené množství soli až třikrát), soli tedy co nejméně.
Alergeny: nově povinné údaje i v restauracích na jídelních lístcích (označeny číslem; sledovaných je 14, např. mléko, vejce).
Písmo na obalech by mělo být větší, tedy lépe čitelné, a na vhodném pozadí (např. aby na zeleném pozadí nebylo černé písmo).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.