Čepičatky a šedivé babky – podzimní hrozba houbařů?

11. říjen 2016

Největší audioportál na českém internetu

Čepičatka aneb Galerina marginata | Foto: Creative Commons 3.0 Unported, Lebrac Eigenes Werk

Čepičatky a šedivé babky – podzimní hrozba houbařů? Dejte si pozor na zaměnitelné houby

Na podzim si můžete z lesa přinést houby, které vám dokáží způsobit nemalé obtíže. Stále roste poměrně známá muchomůrka panterová, na pařezech vás může zmást méně známá čepičatka jehličnanová a pozor si dejte taky na staré šedivé babky – jak se přezdívá hřibu žlutomasému.

I na podzim si lze splést výbornou muchomůrku růžovku se šedivkou či dokonce muchomůrkou tygrovanou, ze které u nás pochází většina otrav houbami.

Lákavě může vypadat i čepičatka jehličnanová, která se vyskytuje na pařezech a je zaměnitelná s vynikající opěnkou měnlivou. „Opěnka mění barvu klobouku od světlé po tmavou, což čepičatka nedělá. A varuji, čepičatka je prudce jedovatá,“ varuje Petr Hampl ze spolku Houbaři Velké Hamry.

Zdravé babky se sbírat nebojte

Zhruba před pěti lety se objevila zpráva, že babky jsou jedovaté, a že lidé je nemají vůbec sbírat. To platí ale jen pro staré, na první pohled nevábné plodnice. „Hřib žlutomasý obvykle vyroste, jako když mávnete kouzelným proutkem. Je to třeba až 50 plodnic na jednom místě. Jsou krásné, zdravé, sbírejte je,“ doporučuje Hampl.

Pozor na kousky napadené nedohubem

Pak ale všechny babky ze dne na den zešednou a vypadají, že mají nějakou plíseň. „Nejde o plíseň, ale o nižší druh houby, takzvaný nedohub zlatavý. Ten je skutečně jedovatý a ve větším množství by mohl způsobit zdravotní potíže,“ varuje Hampl. Stejně u plísní napadených potravin nic neokrajujeme –v tomto případě necháme v lese.

Muchomůrky červené jako jedovaté houby jsou známé, dejte si ale pozor i na ty méně "profláknuté"

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.