Jak slavili Vánoce sudetští Němci?

Před rokem 1945 byla drtivá většina obyvatel Ústí nad Labem německá. Jedním z nich byl i v době odsunu 15letý Karl-Heinz Kralowetz. Jaké jsou jeho vzpomínky na ústecké Vánoce v době, kdy byl malý kluk?

„Vánoce začínaly adventem, to jsme měli adventní věnec, připravovali jsme se na vánoce, pekli jsme vánočky a další pečivo. Ve škole jsme zpívali vánoční koledy a těšili se na Ježíška.“

Čeští Němci, co se dárce vánočních dárků týče, vesměs dodržovali katolickou tradici. Čili dárky jim nosil Christkind - Ježíšek. Na rozdíl od třeba našich saských sousedů, kterým naděluje Weihnachtsmann - vánoční muž.

A jak ústečtí Němci slavili přímo Štědrý den?

„Před nadílkou i po ní se zpívaly koledy. Pak přišlo na řadu jídlo. Typické jídlo byl herynkový salát. Naše maminka po nadílce vždycky podávala také párky s křenem, to byla její specialita. Párky, salát a vánočka – to bylo jediné jídlo, které jsme ten den jedli. Sváteční pokrmy přišly na řadu až na druhý den, první svátek vánoční. V každé rodině se jedlo něco jiného, u nás to byla vepřová se zelím, naši příbuzní jedli zase kapra. Ten první svátek k nám přicházeli příbuzní, na druhý jsme zase mi chodili na návštěvu a předávali si ještě dárky,“ vzpomíná Kralowetz.

Po nadílce bylo samozřejmě zvykem chodit do kostela na půlnoční. A jaký dárek mohl takovému malému Ústečanovi v první polovině minulého století udělat radost?

„Na jeden dárek si pamatuju, byla to laterna magika. To byl dárek, ze kterého jsem byl okouzlen a překvapen, promítaly se tím obrázky na stěnu. Další dárek, který jsem měl rád, byl vláček na klíček. Postavili jsme železnici a vláček jezdil kolem stromku. To jsou vzpomínky, které mi zůstaly,“ uzavírá Karl Heinz Kralowetz z Ústí nad Labem.