„Jsme hodné, snad jen chlapy občas trestáme,“ říká zkušená čarodějnice Sofona
Kdysi největší pohanský svátek spojený s vítáním jara je dnes spojen s pálením čarodějnic. Magická noc z posledního dubna na prvního máje prý přeje i hledačům pokladů. Hlavně je ale filipojakubská nebo chcete-li Valpuržina noc zasvěcena čarodějnickým sabatům. A právě o čarodějnicích si s čarodějnicí povídala Lenka Šipošová.
„Za špatnou pověst čarodějnic může středověká církev,“ říká zakladatel Muzea čarodějnic v Kadani Jaroslav Stejný. Proto se snaží čarodějnicím pověst významně vylepšit.
V jeho muzeu jsou proto milé a půvabné dámy, které lidi neděsí, ale snaží se pomáhat a učit. „Snad jen chlapy občas trestáme,“ říká Sofona, jedna z kadaňských čarodějnic a otevírá pověstný chlívek, jako vystřižený z pohádky o perníkové chaloupce. Právě sem občas zavírá nehodné návštěvníky muzea.
„Ženám se to ale stát nemůže,“ uklidňuje Sofona. „My všechny jsme trochu čarodějky, jen to v sobě musíme najít.“
A co mají ženy ve svém nitru hledat? Moc, chuť a sílu pomáhat druhým. Právě to je na čarodějnicích to nejdůležitější.
„Bývaly to kořenářky, bylinkářky dnes bychom možná řekly léčitelky,“ vysvětluje Stejný. Sofona dodává, že ani bez pohádkových rekvizit to ale nepůjde. „Hlavní je koště. O Filipojakubské noci si každá správná čarodějnice musí zalétat na koštěti.“
Tak tedy, milé dámy, nasedat a vzhůru do povětří!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
