Tip na výlet: Muzeum hodin v Klášterci nad Ohří

30. červenec 2014

250 různých hodin můžete vidět v muzeu hodin v Klášterci nad Ohří. Ze soukromé sbírky pánů Šimonovských vznikla expozice plná zajímavostí a kuriozit. Vystaveny jsou tu třeba holandské hodiny na vodní pohon nebo hodiny ve tvaru stromu, v jehož koruně létá zpívající ptáček.

Muzeum hodin najdete na dohled od klášterského zámku a pár kroků od historického centra náměstí. Otevřeli ho společně otec a syn Šimonovští. Starší z nich, pan Josef Šimonovský, otevřením muzea korunoval svou celoživotní vášeň.

Od vášně k muzeu

Dnes 70letý Josef Šimonovský zahořel láskou k hodinám už v 16 letech, kdy si koupil první pendlovky.

„Chtěl jsem se učit hodinářem, to mi ale doma nedovolili. Vždycky jsem se proto chodil dívat do starožitnictví, a tam jsem si prohlížel hodiny… Nakonec mě paní ze starožitnictví vzala i vzadu do depozitáře, kde byly opravdové poklady. Protože jsem ale neměl dost peněz, nabídla mi pendlovky za 150 korun, abych na ně ušetřil,“ vzpomíná sběratel.

Sběratel hodin Josef Šimonovský

Jeho sbírka se rozrůstala a s ní rostly i jeho znalosti o tom, jak hodily spravovat a vracet zpátky do chodu. Nejraději má hodiny velké a kuriózní, a svou vášní nakazil i svého syna – má proto radost, že má svou sbírku komu předat.

Muzeum hodin - unikát vedle unikátu

02484491.jpeg

Muzeum hodin je sice otevřené jen krátce, ale lidé si ho našli. Zajít sem můžete i vy. Otevřeno mají denně, navíc v úterý provázejí osobně sami páni majitelé.

K vidění tu jsou například kočárové hodiny, hodiny od hodináře, který dělal hodiny pro Chrám sv. Víta nebo zvláštní skleněné hodiny. „Všechno tu máme – i hodinky s vodotryskem,“ směje se Josef Šimonovský.

Muzeum hodin v Klášterci nad Ohří: co můžete vidět?

Tajemství kouzelných skleněných hodin, které jdou jako by bez pohonu odhalil zatím jen pan Josef Šimonovský a prozradil ho jen svému synovi. Třeba právě vám se ho podaří také rozlousknout. A i kdyby se vám to nepodařilo, přesto se v klášterském hodinovém muzeu nebudete nudit.

autor: Lenka Šipošová