Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 38

Vědci z americké Pensylvánské univerzity zkonstruovali batoh, který při chůzi vyrábí elektřinu. Princip je jednoduchý. Člověk se při každém kroku mírně zhoupne v bocích nahoru a dolů, a to o čtyři až sedm centimetrů. Právě tento pohyb je přenášen na pružiny, upevněné na rámu krosny a využit k výrobě elektrického proudu. Není ho mnoho, kolem sedmi wattů; k napájení malých přístrojů, jako jsou mp3 přehrávače, elektronické záznamníky nebo mobilní telefony to však stačí. Další podrobnosti.

Jihoafričtí farmáři bojují proti slonům, kteří jim decimují úrodu, levným a ekologickým prostředkem - chilli papričkami, jejichž vůně slony odpuzuje. Projektu se účastní 80 farmářů v údolí řeky Zambezi. Chilli papriky drtí a míchají s vyjetým motorovým olejem. Vzniklou pastou pak natírají jednoduchý provazový plot kolem pole, který chrání další úrodu. Stejně spolehlivé je prý i pálení speciálních cihel ze směsi feferonek a zvířecího trusu. Pach kouře odradí i ty nejžravější tlustokožce. Podrobnosti o projektu.

Japonští vědci začali při výzkumu oceánů využívat speciálních fotoaparátů a čidel, připevněných na zádech velryb a delfínů. Tato zvířata mají velký akční rádius a vědci si proto od nového projektu slibují víc, než od vědeckých lodí a satelitů. Čidla měří v pravidelných intervalech teplotu vody, hloubku, světelnost, mořské proudy a množství planktonu; fotoaparáty pořizují každou půlminutu nový snímek. Své "nosiče" přitom nijak nezatíží - čidlo měří pouhých pět centimetrů a váží 16 gramů.

Jihokorejští archeologové objevili 360 kilometrů jihovýchodně od Soulu několik částí 8000 let starého dlabaného borového kmene. Domnívají se, že se jedná o zbytky rybářského člunu z doby kamenné; žádné tak staré plavidlo se prý dosud nikde na světě nenašlo. Badatelé odhadují jeho původní délku na sedm metrů. Kmen borovice byl do podoby člunu opracován nejen s pomocí kamenných seker, ale také ohně, jehož stopy jsou podle vědců dodnes na kmeni patrné.

Na pohřebišti z doby stěhování národů poblíž Prahy našli archeologové unikátní sošku perské bohyně plodnosti a úrody Anáhity. Ženskou postavu kryje plášť s kápí, tvář zakrývá kniha nebo snad dvojice slonovinových destiček; na spodku plastiky je erotický motiv. Soška se k nám mohla dostat asi před 1600 lety s vojáky nebo obchodníky. Háček je v tom, že existuje i totožná secesní soška, a tak o skutečném stáří Anáhity rozhodnou až laboratorní testy materiálu a zbytků glazury. Další podrobnosti.

Archeologové Jihočeského muzea ukončili rozsáhlý výzkum okolí českobudějovické katedrály sv. Mikuláše, které teď čeká rekonstrukce. Při výzkumu objevili první městskou kostnici a městský hřbitov, na kterém se pohřbívalo od 13. do 18. století. Mezi nálezy je i kámen se šlechtickým erbem a nápisem, který zakrýval původní vchod do kostnice nebo zdivo pozdně gotické věže. Nalezené předměty budou restaurovány a v dubnu je Budějovičtí uvidí na výstavě ve svém muzeu. Další podrobnosti.

Začátkem září došlo na Slunci ke čtvrté nejmohutnější erupci za posledních 15 let. Na Zemi tato erupce vyvolala dočasné narušení vysokofrekvenční komunikace. Americký Národní úřad pro výzkum oceánů a atmosféry také varoval, že by mohlo dojít i k rušení provozu elektráren, elektrických rozvodů, radiových vln, satelitního příjmu a mobilní telefonní sítě. Lidé erupcemi na Slunci přímo ohroženi nejsou - magnetické pole Země a ionosféra nás před nebezpečným zářením dobře chrání.

Saturnovy prstence se mění rychleji, než to vědci čekali. Když totiž porovnali údaje, získané v roce 1981 sondou Voyager s novými daty ze sondy Cassini zjistili, že tzv. prstenec D, který leží planetě nejblíže, se poněkud "rozostřil". Část se ho také přesunula o celých 200 kilometrů blíže k povrchu Saturnu. Cassini se teď chystá na další, ještě detailnější průzkum prstenců. Výsledkem by měly být přesnější údaje o jejich stáří, vývoji a způsobu koexistence s planetou.

Největším asteroidem sluneční soustavy je planetka Ceres o průměru necelých 1000 kilometrů. Zároveň jde možná o mimořádně velkou zásobárnu ledu. Astronomové tak soudí ze snímků Hubbleova teleskopu a počítačových simulací. Ceres má tvar koule a jádro složené z hornin; má však i poměrně malou celkovou hustotu, a vědci si proto myslí, že je doslova napěchována ledem. Mohlo by ho být až 200 milionů kilometrů krychlových, což je víc sladké vody, než máme u nás na Zemi.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 38/2005, 17. - 23. září.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.