Křehké křupavé chlebíky – jak si mezi nimi vybrat?

11. leden 2016
Jak správně nakupovat

Největší audioportál na českém internetu

Druhů chlebíků je na trhu mnoho... | Foto: Veronika Dašková

Křehké křupavé chlebíky – jak si mezi nimi vybrat?

Asi budete souhlasit s tím, že křehké křupavé chlebíky ke zdravé výživě patří. Jsou ale z různých vstupních surovin, mají spousty příchutí. Dnes si povíme, podle čeho máme křupavé chlebíky nakupovat.

Jestli chcete jen ozvláštnit svůj jídelníček a občas vložit křupavou svačinku, vaše volba je jednoduchá. Chlebíky mají spoustu příchutí, vybrat si můžete různé polevy. Vaše chuť = vaše volba. Jestliže ale sledujete nějaký cíl, například zhubnout nebo změnit složení stravy ve prospěch zdravějších potravin, pak budete muset přemýšlet. A číst. Co? Údaje na obalech!

Chlebíky jako pomocníci při hubnutí

Ten, kdo hubne, se zaměří na energetické hodnoty výrobku. Pozor! Nesmíte srovnávat “hrušky s jabkama“ – častá chyba je, že se kupující přehlédne a porovnává celkovou energetickou hodnotu (tj. celého výrobku) s energetickou hodnotou 100 gramů výrobku, nebo energetickou hodnotou jednoho plátku z balení.

Vždy porovnávejte energetickou hodnotu 100 gramů jednoho chlebíku s energetickou hodnotou 100 gramů jiného chlebíku. Uvádět energetickou hodnotu ve 100 gramech výrobku mají výrobci danou ze zákona, takže na obale chybět nebude. Čím je tato hodnota nižší, tím lepší pro ty, kdo se snaží nějaká ta kila shodit.

Chlebíky se vyrábí z rýže, pšenice, kukuřice, sóji, amaranthu a dalších vstupních surovin, někdy se i kombinují. Můžete se tak setkat například s rýžovými chlebíky se sójou nebo s pšeničnými chlebíky s kukuřicí. Nápověda číslo jedna: porovnat energetickou hodnotu ve 100 gramech výrobku. Nápověda číslo dvě: suroviny, které najdete přímo v názvu výrobku, je v chlebíku nejvíc. Bývá to přes 50 procent, často se to blíží až k 90 procentům.

Nápověda číslo tři: číst surovinové složení výrobku je dobré nejen pro alergiky, aby se vyhnuli potravinám, které jim mohou způsobit zdravotní problémy, ale i pro hubnoucí, aby si mohli zjistit glykemický index použitých surovin. Ing. Miroslav Kubín, výrobní ředitel pekárny a cukrárny INPEKO v Ústí nad Labem říká: „Čím je vyšší glykemický index, tím rychleji dochází k úbytku sacharidů v těle a tím rychleji máte hlad. Pro ty, co hubnou, bych volil rýžové křehké plátky.“

Je libo pufované nebo extrudované?

Stačí si vybrat...

Křehké křupavé chlebíky, odborně expandované výrobky, dělíme na pufované a extrudované. Pufované, to jsou ty, kterým se lidově říká “polystyreny“. Extrudované chlebíky jsou kompaktnější, méně nadýchané (jakoby s menším obsahem vzduchu) a méně křupavé. Hlavní rozdíl mezi nimi je, že pufované výrobky jsou vyrobené z celého zrna, extrudované z krupice. S trochou nadsázky se dá říct, že pufované výrobky, coby celozrnné, jsou “trochu zdravější“. Hlavně kvůli obsahu vlákniny, v menším množství i vitamínů a minerálů.

Pufované i extrudované chlebíky vznikají mechanicko-tepelnou úpravou. Když se horkou vodou napaří celé zrno, pak vlivem vysokého tlaku a teploty „pukne“ (odborníci říkají, že expanduje). To se děje v takzvaném pufovacím děle. Laici si ho mohou zjednodušeně představit jako jakousi formu, která dává puklým zrnům tvar chlebíků.

U extrudovaných chlebíků se k výrobě používají rýžová, kukuřičná, žitná, grahamová a jiné krupice. Při výrobě se také používá vysokého tlaku a teploty a i krupice pukne, expanduje, ale samozřejmě trochu jinak než zrno pufovaných výrobků.

autor: Veronika Dašková

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.