Příběhy z kalendáře - Carl Georg Wolfrum
Dnes to bude postava skutečně mimořádná - Carl Georg Wolfrum. Narodil se v listopadu 1813 v bavorském Hofu v rodině obchodníka a podnikatele Christiana Ludwiga Wolfruma.
Největší okamžik jejich společné kariéry přišel o tři roky později, kdy oba stanuli jako první lidé na vrcholu Mount Everest (8 848 m) bez použití kyslíku. Po této senzaci však do té doby nerozlučná dvojice společné lano opustila. Každý se vydal vlastní cestou.
Když jsem řekl, že otec byl obchodníkem, musím hned dodat, že sám Carl Georg po létech přiznával, že jejich poměry byly chudé až nuzné. Vyučil se barvířem a jako tovaryš se zdokonaloval v řemesle v jižním Německu, Švýcarsku a Francii.
Za svých vandrovních let se díky stykům bratra Hermanna, který žil v Paříži, seznámil s řadou osobností, například s německým prozaikem a básníkem Heinrichem Heinem, markýzem La Fayettem a dalšími.
V roce 1836 se usadil v Sasku, kde zřídil barvírnu bavlny. Roku 1843 ji přemístil do Ústí nad Labem a rozšířil o tkalcovnu, ve které byl v roce 1851 postavem vůbec první parní stroj v Ústí.
Po získání rakouského občanství byl Wolfrum byl činný v ústecké komunální politice, měl na starosti především městské finance. Angažoval se v labské plavbě a výstavbě města, pracoval i jako člen komise liberecké obchodní a živnostenské komory pro vypracování nového obecního zřízení.
Nechal vybudovat železniční vlečku do labského přístaviště, stál v čele správní rady ústecko-teplické dráhy, zřídil městskou spořitelnu a obytnou čtvrť mezi chemičkou a dnešním divadlem, podílel se také na vybudování nových škol. Stál u vzniku prvních místních novin Aussiger Anzeiger.
Neobešlo se to bez těžkostí: v Ústí tehdy neexistovala tiskárna, a nebylo ani snadné najít schopného redaktora. Úvodník do prvního čísla si proto Wolfrum napsal sám. Jeho kariéra stoupala, roku 1867 byl zvolen do vídeňské říšské rady, kde se stal generálním šéfem rozpočtu.
Jako liberální politik hájil celostátní zájmy a stal se několikrát terčem hrubých útoků německých nacionalistů. A jeho podnik? V roce 1876 ho přeměnil na tkalcovnu a v roce 1887 transformoval v moderně vybavenou továrnu.
Wolfrum zaměstnával více než sedm set lidí. Roku 1885 Carl Georg Wolfrum odešel na odpočinek a o tři roky později, 30. května 1888, zemřel. Dnes je tomu 123 let. Rodinné sídlo Wolfrumů, vila v Ústí nad Labem v ulici Na Schodech, je dnes sídlem ústecké redakce Českého rozhlasu Sever a místem, odkud jsem k vám právě v této chvíli hovořil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.