Příběhy z kalendáře - Jan Evangelista Chadt-Ševětínský

Do české obecné školy chodil v Ševětíně u Českých Budějovic, odtud jeho druhé příjmení Ševětínský. Roku 1879 ukončil reálku v Písku a pokračoval ve studiu na tamějším lesnickém a hospodářském učilišti. Po státních zkouškách z lesnictví byl přijat do služeb Schwarzenbergů. Působil nejprve jako lesní adjunkt na Vimpersku, později na severu Čech v polesí Kamýk u Lovosic a nakonec v myslivně na legendárním Březníku, tedy Pürstlingu, kterou proslavil román Karla Klostermanna Ze světa lesních samot.

Následovala práce v ústřední schwarzenberské účtárně v Třeboni, na lesním úřadě ve Vimperku a pak opět v revíru na Šumavě. Po pěti letech byl Ševětínský přeložen do hájovny na samotě jménem Obora, která leží mezi Vinařicemi v lounském a Kozojedy v rakovnickém okresu. Ve Vinařících mimo jiné založil Ševětínský sokolskou jednotu a řadu let byl jejím starostou.

Jan Evangelista Chadt vydal za svůj život přes osmdesát spisů a napsal přes pět set článků do mnoha časopisů. Jako první sepsal památné stromy v Čechách, zabýval se dějinami lesnictví a lovectví. Do tisku připravil i spis Místní jména na Lounsku, který vyšel až po jeho smrti.

Pro své vlastenectví měl za Rakouska řadu nepřátel. Aby mohl psát, ukrýval se pod pseudonym Ševětínský. Teprve samostatná Československá republika uznala Chadtovu vědeckou činnost. Byl jmenován docentem vysoké školy technické v Praze a vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1923 odešel na trvalý odpočinek do Krče u Prahy, kde také 15. března 1925 zemřel.

V červnu 1931 mu byla na myslivně v Oboře odhalena pamětní deska. Řada dokumentů o životě Ševětínského je uchována v archivu v Lounech. V roce 2002, když Česká televize natáčela cyklus Paměť stromů, zasadili režisér Bedřich Ludvík a Luděk Munzar u hájovny v Oboře na paměť Jana evangelisty Chadta - Ševětínského strom. Lidé už ho dvakrát zlomili, ale lesníci potřetí vysadili…