Johanna von Herzogenberg
Mít jako místo narození dům s číslem popisným jedna, to nebývá jen tak… Jednu takovou dámu, která se by 23. června oslavila jedenadevadesáté narozeniny, a narodila se v čísle popisném jedna, vám teď připomene redaktor David Hertl.
To číslo popisné jedna patří do Sychrova na Liberecku – tedy tamnímu zámku – a onou rodačkou je žena, která ze všeho nejčastěji vystupovala pod jménem Johanna von Herzogenberg. Podíváte-li se ale do jejího křestního listu, najdete tam kromě data narození 23. června 1921 také mezi jménem a příjmením dalších sedm křestních jmen, které jsou jakýmsi malým evropským dějepisem – vždyť její rodiče pocházeli ze dvou starých bretaňských rodů, které našly v českých zemích útočiště před Napoleonem, navíc mezi její předky patřili i příslušníci starého českého šlechtického rodu Czerninů.
Ze sychrovského zámku pocházela Johanina matka Berta Rohanová. Ale zámek patřil prarodičům, rodiče malé Johanny byli v podstatě bez majetku a sídlem rodiny se tak stala starší vila se zahradnictvím v Brné u Ústí nad Labem, kterou dostali od bohatých příbuzných. Dodnes se tomu domku s věžičkou na břehu Labe říká zámeček a léta tu sídlí Okresní veterinární správa. Léta druhé světové války strávila mladá Johanna von Herzogenberg v Praze, kde studovala filozofii a dějiny umění. Po válce musela coby příslušnice poraženého národa drhnout v Praze ulice a čekat na vystěhování.
Většinu života pak prožila v Bavorku. Coby historička umění se stala významnou organizátorkou česko-německých kulturních projektů. Byla dlouholetou představitelkou Spolku Adalberta Stiftera a za podporu rozvoje česko-německých vztahů a za svoji kulturní práci získala řadu vyznamenání, v Německu například Spolkový kříž za zásluhy a Bavorský řád za zásluhy, v České republice jí byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád T.G.Masaryka. Papež Jan Pavel II. ji jmenoval za "činy smíření Němců s Čechy a Poláky" Dámou Silvestrova řádu. Zemřela letos v únoru v Mnichově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Benda: Doživotní cejch i za rvačku v hospodě? Podoba dětského certifikátu v současnosti neodpovídá právu
-
Havlíček: Tlačme, až obchodně vydírejme KHNP, jsou to naše peníze. ‚Jak na tureckém trhu,‘ reaguje Vlček
-
Hokejisté Komety Brno zvítězili na ledě Karlových Varů 1:0, po šesti letech postoupili do semifinále
-
Ferrari v reakci na Trumpova cla zdraží své vozy v USA. Cena některých modelů vzroste i o milion korun