Dát si majzla na čmajznutí
Probíral jsem tu teď po dva dny na pohled podobná, ale jak se ukazuje nepříbuzná slova majzlík, majznout a vymajznout a konstatoval jsem, že podle etymologů je slovo majzlík původem německé, sloveso majznout ve významu udeřit že je nespíš expresivní varianta českého slovesa mazat a vymajznout ve významu odejít, odjet, zmizet snad také souvisí s českým mazat, možná vzniklo z německé marš! odejdi!, které naši předkové slyšeli jako maž.
Německý původ, tentokrát snad nepochybně, má také vulgární šmajznout, které používáme ve významu ukrást. Toto slovo pochází stejně jako majzlík z němčiny, ale z jiného slova, ze slovesa schmiesen, jak píše lingvista Pavel Trost, který se skupinou slov, v jejichž základě je skupina -majz- zabýval v článcích v časopise Naše řeč v letech 1975 a 1979. Stejně vulgární a dost podobného znění je sloveso čajznout, které má stejný význam jako šmajznout. O čajznout se však ve slovníku Jiřího Rejzka píše, že by to mělo být přetvoření českého slovesa čísnout a v tom případě by skoro stejně znějící slova šmajznout a čajznout, jejichž spojením asi vzniklo další sloveso stejného význam čmajznout, etymologicky nesouvisela.
Jak by čísnout mohlo souviset s krádežemi, si povíme někdy jindy, teď si konečně řekneme, jak to je s úslovím dát si majzla. Tímto slovním spojením se také, pokud vím jako jediný, zabýval už několikrát zmíněný Pavel Torst. V Naší řeči v roce 1979 napsal, cituju: "Hledal se i německý původ argotového rčení dát si majzla ,dát si pozor´. To snad převádí německé sloveso mäuseln, ,plížit se, tajně ukrást´, ale majzl by mohlo být i deformované slovo mysl, tedy rozmyslit si to, s použitím expresívního prvku -ajz- a s převedením slovesa ve jméno." Takže když si dáváme majzla, aby nám někdo něco nečmajznul, myslíme na tuto možnost, máme ji na mysli.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
