TRDLO

Poznamenal jsem, že dnes především užívaný význam slova trdlo je ve slovníku uveden jako druhý. Původní význam je označení předmětu, paliček s rozšířeným koncem, které se používaly například k tlučení koření nebo k roztírání máku. V Rejzkově etymologickém slovníku se říká, že trdla se kromě toho užívala také k lámání lnu. Jinde jsem našel, že trdlem se pracovalo nejen v moždíři, ale například také ve stoupě. V Machkově etymologickém slovníku se můžeme dočíst, že trdlo se používalo rovněž při pečení: "těsto se ovine kolem trdla a pak se peče," píše etymolog a dodává, že pečivu tímto způsobem upečenému se říkalo trdlovec.

Než se pokusím vysvětlit, jak takový druh paliček může souviset s nemotornými, eventuálně hloupými lidmi, řeknu něco o původu slova trdlo. Vzniklo v praslovanštině přidáním přípony -dlo ke slovesu terti či trti, které dnes známe v podobě třít. Trdlo byl nástroj, kterým se třelo. A například trdliště je místo, kde se třou ryby. Praslovanské trti je příbuzné s latinským terere a řeckým teíro, které rovněž znamenají třít, ale také například s německým drehen, kroutit, vinout, a anglickým throw, házet. Všechna ta slova mají základ v indoevropském ter-, třít, drhnout.

Souvislost trdel jako paliček a trdel jako nemotorných a odtud také hloupých lidí vidí odborníci jednak v jaksi neohrabaném tvaru paliček, jednak v nemotorném, nepravidelném pohybu těchto trdel při práci. Tady jde asi o pohyb trdla ve stoupě.

Nemotorný pohyb trdel určitě stál u vzniku slova trdlovat ve významu tančit, původně "poskakovat, toporně a neobratně se pohybovat", později "nemotorně tančit". Jak vypadal starý český kolový tanec trdlička, nevím, ale nemotornost se k tak hezkému jménu snad ani nehodí.