Jan a Matyáš Trnkovi - autoři výstav Zahrada 2 a Ateliér Jiřího Trnky v Plzni
„Naučil jsem se tak rozumět utajenému životu loutek, že mně svým výrazem samy říkají, co chtějí hrát, a ve filmech, které jsem dělal, mi moji víru v jejich život oplácejí skutečnou živostí, kterou někdy vidí a chápe i publikum.“ Napsal malíř Jiří Trnka, kterému věnovala Plzeň – hlavní evropské město kultury 2015 jeden ze svých vlajkových projektů. S Janem a Matyášem Trnkovými jsme o jejich otci a dědovi hovořili v Telefonotéce 28. dubna.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
V dubnu se zahrady po zimě znovu probouzejí k životu. Zahrada v Plzni ale rozkvetla už 26. února a vábí do plzeňského Západočeského muzea tři generace návštěvníků. Od dětí, které dokážou na tříkolce najít v bezu mrštného kocoura, (ale dá se to zvládnout klidně i na kolenou po čtyřech), přes ty, které si zkusí být dirigentem psího orchestru nebo se stát divákem ve sloním cirkusu, po hloubavé děti zkoumající tajemná zákoutí Zahrady trpasličím pohledem a děti - čtenáře, které u přemoudřelé velryby asi nebudou věřit vlastním uším.Také nejedno dospělé srdce má k téhle Zahradě svůj klíček , možná si na něj ale vzpomene až, když do ní vstoupí.
Může to být harmonika parník, všetečný červík z Míši Kuličky, slon Pérák nebo žlutá hruška, která se vám bude houpat nad hlavou, když ulehnete v Zahradě do trávy a budete přemítat, odkud všechny ty zahradní věci a bytosti vlastně znáte. A jak je to s tou žlutou hruškou? Ta se přece dala namalovat žlutou tužkou v knížce říkanek Františka Hrubína, kterou Jiří Trnka ilustroval. Nejen malířům žlutých hrušek, ale všem , kdo mají fantazii a v duši místo pro snění , otevřeli Jan a Matyáš Trnkovi Zahradu 2 jako oživenou knížku Jiřího Trnky. Jen pár kroků přes plzeňské náměstí pak stačí udělat, abyste se ocitli v Ateliéru Jiřího Trnky, tedy na velké retrospektivní výstavě tohoto malíře, ilustrátora a loutkáře, který se v Plzni roku 1912 narodil.
Se synem a vnukem Jiřího Trnky, kteří jsou autory obou projektů se v Telefonotéce podíváme okny umělcových ateliérů a budeme poslouchat hudbu z jeho filmů, v Národním filmovém archivu se zeptáme na digitalizaci Trnkových Starých pověstí českých, přímo do Zahrady nás přenese ukázka z její rozhlasové inscenace a sám Jiří Trnka promluví v nahrávkách dochovaných v našem archivu.
Pohádku o pěti klucích, kteří prožijí dobrodružství za zarostlou zdí tajemné zahrady, ve které žije zlomyslný kocour, velryba v jezírku pročítá tuny časopisů a psi popíjejí psí víno, napsal Jiří Trnka v roce 1962. Kdo přímo nečetl jeho knížku Zahrada, zná ji v podání Karla Högera nebo z loutkového seriálu režiséra Břetislava Pojara -Trnkova žáka. Zahrada, kterou dává pražské divadlo Minor, mívá vyprodáno, ale Zahrada 2 v Západočeském muzeu v Plzni je vlídně otevřena až do 24. května.
Její komentovanou prohlídku s Janem a Matyášem Trnkovými nabídla vltavská Telefonotéka.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen i diplomata, umělce a špióna
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Připomeňte si Aloise Švehlíka jako Caesara v titulní roli Shakespearova dramatu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
