Zdeněk Prokeš, ředitel Laterny magiky
Tanečník – choreograf – pedagog – ředitel divadla – umělecký šéf. To je docela logická kariéra člověka, kterému v mládí učaruje tanec a rozhodne se mu tedy věnovat na profesionální úrovni, jenomže si brzy uvědomí, že nechce být jen „materiálem“ uměleckých představ jiných.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
A navíc brzy zjistí – on i jeho okolí – že chce ovlivňovat nejen dění na jevišti, ale i to, co je za ním a kolem něj. Zdeněk Prokeš má evidentně nejen schopnosti být všestranným hybatelem ve světě divadla, a to zejména tanečního, ale také spoustu energie a chuti prosazovat jak své umělecké vize, tak i představy o lepší organizaci uměleckého života u nás, a to včetně definitivního ukotvení principů sociální perspektivy po skončení aktivní umělecké kariéry umělců.
I když se to nejbolestněji dotýká tanečního světa, ani dalším uměleckým profesím, které používají jakýmkoli způsobem své vlastní tělo jako výrobní nástroj, nejsou tyto problémy vzdálené.
Každý den Zdeňka Prokeše nyní zabírá jeho stávající profese – je uměleckým ředitelem Laterny magiky a velmi dobře si uvědomuje, jakou zodpovědnost na svých bedrech nese. Vždyť toto divadlo je slavný český „vynález“ z konce padesátých let, kdy symbióza živého pohybu, hudby a mluveného slova s filmem byla naprostou senzací na světové výstavě v Bruselu 1958.
Od té doby ale technika postoupila mílovými kroky do digitálního multimediálního světa sítí a žádného diváka již zhmotnění filmového klauna do jeho živé podoby neohromí. Odkaz zakladatelů divadla, režiséra Alfréda Radoka, jeho bratra Emila Radoka a scénografa Josefa Svobody je zavazující i pro dnešní tvůrce, a tak si každý večer Zdeněk Prokeš a jeho kolegové ověřují, jaký ohlas ta která inscenace vzbuzuje.
A možná je trochu mrazí v zádech, že stálým trhákem je Kouzelný cirkus, legendární inscenace z roku 1977, nejstarší uváděný divadelní kus nejen v Laterně magice, ale i v celosvětovém měřítku – počet repríz se totiž blíží číslu šest a půl tisíc!
Zdeněk Prokeš bude ve studiu povídat nejen o „své“ Laterně magice, ale také o svém životě: tanečníka a choreografa – za svou téměř čtyřicetiletou choreografickou dráhu má na svém kontě stovky choreografií, a také o jeho záslužné práci v Tanečním sdružení ČR, kde se snaží – ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů a také s odborovými organizacemi – dotáhnout návrh systému pomoci nastartovat tzv. druhou kariéru tanečníků i dalších umělců pracujících v oblasti živého umění.
Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.
Nejposlouchanější
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Petr Stančík: K smrti silné voňavky. Uťatá hlava zločince znovu promluví
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.