Zdeněk Prokeš, ředitel Laterny magiky

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

A navíc brzy zjistí – on i jeho okolí – že chce ovlivňovat nejen dění na jevišti, ale i to, co je za ním a kolem něj. Zdeněk Prokeš má evidentně nejen schopnosti být všestranným hybatelem ve světě divadla, a to zejména tanečního, ale také spoustu energie a chuti prosazovat jak své umělecké vize, tak i představy o lepší organizaci uměleckého života u nás, a to včetně definitivního ukotvení principů sociální perspektivy po skončení aktivní umělecké kariéry umělců.

I když se to nejbolestněji dotýká tanečního světa, ani dalším uměleckým profesím, které používají jakýmkoli způsobem své vlastní tělo jako výrobní nástroj, nejsou tyto problémy vzdálené.

Každý den Zdeňka Prokeše nyní zabírá jeho stávající profese – je uměleckým ředitelem Laterny magiky a velmi dobře si uvědomuje, jakou zodpovědnost na svých bedrech nese. Vždyť toto divadlo je slavný český „vynález“ z konce padesátých let, kdy symbióza živého pohybu, hudby a mluveného slova s filmem byla naprostou senzací na světové výstavě v Bruselu 1958.

Od té doby ale technika postoupila mílovými kroky do digitálního multimediálního světa sítí a žádného diváka již zhmotnění filmového klauna do jeho živé podoby neohromí. Odkaz zakladatelů divadla, režiséra Alfréda Radoka, jeho bratra Emila Radoka a scénografa Josefa Svobody je zavazující i pro dnešní tvůrce, a tak si každý večer Zdeněk Prokeš a jeho kolegové ověřují, jaký ohlas ta která inscenace vzbuzuje.

A možná je trochu mrazí v zádech, že stálým trhákem je Kouzelný cirkus, legendární inscenace z roku 1977, nejstarší uváděný divadelní kus nejen v Laterně magice, ale i v celosvětovém měřítku – počet repríz se totiž blíží číslu šest a půl tisíc!

Zdeněk Prokeš bude ve studiu povídat nejen o „své“ Laterně magice, ale také o svém životě: tanečníka a choreografa – za svou téměř čtyřicetiletou choreografickou dráhu má na svém kontě stovky choreografií, a také o jeho záslužné práci v Tanečním sdružení ČR, kde se snaží – ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů a také s odborovými organizacemi – dotáhnout návrh systému pomoci nastartovat tzv. druhou kariéru tanečníků i dalších umělců pracujících v oblasti živého umění.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.