Česko – italské Osudy Sylvie Richterové

Odchod Sylvie Richterové do Itálie nebyl útěkem do emigrace, protože v roce l971, kdy se rozhodla opustit Prahu, byla už čtyři roky ženou italského bohemisty Sergia Corduase. Politické poměry v tehdejším Československu však jejich rozhodnutí nepochybně ovlivnily. Brzy nato se však manželé rozešli a Sylvie Richterová se musela v cizí zemi postarat nejen o sebe, ale i o malou dceru. Na univerzitě La Sapienza v Římě tehdy naštěstí působil legendární A.M.Ripellino, který jí v nelehkých italských začátcích hodně pomohl. „Mnozí přátelé se mě tehdy ptali, proč se nevrátím domů,“ vzpomíná. „Ale copak se člověk může dobrovolně vrátit do vězení?“

Sylvii Richterové se nakonec podařilo získat práci na univerzitě, začala překládat, navázala spolupráci s televizí a psala knihy. Její prvotina Návraty a jiné ztráty vyšla koncem 70.let u Škvoreckých v Torontu. Zůstala také v kontaktu s domovem a spolupracovala s českými disidenty, kterým vozila ze zahraniční vzkazy, uložené na bezpečném místě – ve vlastní paměti.

Na římské univerzitě zůstala Sylvie Richterová až do druhé poloviny 80.let, kdy jako profesorka českého jazyka a literatury přešla na univerzitu do Padovy a posléze do Viterba. Dnes žije Sylvie Richterová v Itálii, ale často se vrací i do svého pražského podnájmu. Vždycky hodně a ráda cestovala a ani dnes nezůstává dlouho na jednom místě. „ Můj život se ale s léty zvnitřňuje a těch vnějších podnětů potřebuji stále méně. Důležité pro mě je, abych měla dost času a klidu na svoji tvůrčí práci.“

Osudy Sylvie Richterová zaznamenala Hana Soukupová po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu v rozhlasovém archivu i-radio.