Četba na pokračování z románu Sofi Oksanen Očista
Děj románu finské autorky Sofi Oksanen Očista se začíná odvíjet v západním Estonsku v létě roku 1992 krátce poté, co se rozpadl Sovětský svaz a země opět získala nezávislost. Na pozadí nedávných historických událostí se odehrává dramatický příběh jedné rodiny. Témata knihy jsou ovšem platná univerzálně, protože mluvíme o vině či nevině, zlu a násilí, zradě a očištění.
Sofi Oksanen patří ve Finsku k nejslibnějším talentům nastupující spisovatelské generace (nar.1977), které se někdy přezdívá „dramaturgická“, protože ona stejně jako další mladí autoři vystudovala dramaturgii na Divadelní akademii v Helsinkách. Mimo jiné stačila už posbírat řadu prestižních severských literární cen. (cena Finlandia, cena Miky Waltariho...) Autorka má dvojí kořeny – po matce estonské, po otci finské. To jí umožňuje být tak trochu nad věcí, komentovat dění v obou zemích jakoby zvenčí. Navíc se zapojuje do celospolečenských diskusí o domácím násilí ve Finsku či neblahém dědictví komunismu v Evropě s takovou vehemencí, že např. v Rusku se stala personou non grata.
Debutovala roku 2003 prózou Stalinovy krávy, ve které se dotkla tématu bulimie a anorexie v souvislosti s pohnutými osudy hrdinů. Ani v dalším románu Baby Jane (2005) nepolevila; na pozadí lesbického vztahu se tu řeší deprese a úzkostné stavy. Světového věhlasu pak dosáhla svým třetím románem Očista.
Děj románu Očista se začíná odvíjet v západním Estonsku v létě roku 1992 krátce poté, co se rozpadl Sovětský svaz a země opět získala nezávislost. Na pozadí historických událostí se odehrává dramatický příběh, tragédie jedné rodiny z pozice dvou ženských hrdinek různých generací. Není to čtení milé, pěkné, naopak jsou tu nepříjemná místa, drásavá, nepochopitelná...Autorka nemoralizuje, jen -jak píše v doslovu románu Lenka Fárová: „... autorka nastavuje zrcadlo a záměrně narušuje obraz o „pravých“ a „nepravých“ Estoncích, odmítá dělení na „dobré“ a „zlé“, protože i ti „praví“ zde páchají šílené činy“. V jejich vyprávění se objevuje se válka, nástup sovětské moci, deportace, kolektivizace, kolaborace, obchod s bílým masem....a jakkoli si možná chvílemi myslíme, že jsme našli půdu pod nohama, rozuzlení děje je naprosto neočekávané.
Dvanáctidílnou četbu na pokračování z překladu Jana Petra Velkoborského připravila Vladimíra Bezdíčková, v režii Aleše Vrzáka účinkují Miroslav Táborský, Daniela Kolářová a Magdaléna Borová.
Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Speciální webovou stránku věnovanou pořadům Severského roku najdete zde.
Nejposlouchanější
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka