Bulharské lidové pověsti, legendy a vyprávění

12. září 2010

Bulharská lidová vyprávění sepisovali folkloristé v 50. a 60. letech 20. století, vypravěči byli středně zámožní a chudí bulharští rolníci. Důležité bylo dostatečně početné publikum, vyprávělo se při práci ve mlýně, u pastýřských ohňů, v zimě při společných svépomocných pracích. Dobří vypravěči byli vítanými hosty také v krčmách.

Bulharská lidová vypravěčská tradice je směsí slovanských a tureckých kulturních vlivů, které posunuly bulharské pohádky proti západní tradici blíže k orientální pohádce. Zajímavé – a dodnes aktuální – jsou příběhy o vztahu Bulharů k sousedním národům – Řekům, Makedoncům, Srbům, ale také cikánům a židům.

Vyprávěním bulharských lidových pohádek, legend a pověstí také připomínáme, že první bulharský stát vznikl v 7. století, od 14. do 19. století bylo Bulharsko pod tureckou nadvládou, v roce 1908 získalo opět nezávislost. Bulharská literatura se těší v současné Evropě velkému zájmu mimo jiné i proto, že její vyprávěcí postupy se inspirují lidovou tradicí země mezi Západem a Východem.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.