Hra Wolfganga Borcherta Venku přede dveřmi z vltavského cyklu Hörspiel

Literární tvorbu Wolfganga Borcherta (1921-1947) osudově formovala zkušenost ze života v nacistickém Německu a válečné prožitky a utrpení vojáka z východní ruské fronty. Proto ho slovníková hesla jednoznačně zařazují k autorům zrazené generace veteránů druhé světové války, pro jejichž tvorbu se vžilo označení Trümmerliteratur (literatura ruin a trosek). Patřili do ní mimo jiné i u nás známi Heinrich Böll, Günther Eich či Erich Kästner.

Borchertova nechuť k nacismu se vytvářela již v mládí, kdy byl povinně registrován v řadách Hitlerovy mládeže, z níž byl však za nepřítomnost na schůzi vyloučen. Na prahu dospělosti byl poprvé zatčen, Gestapo jej však záhy propustilo.V Hamburku se pak učil knihkupcem a souběžně navštěvoval kurzy herectví. Sotva však dostal angažmá v zájezdovém divadle, byl odveden do armády, s níž se dostal na východní frontu. Smrt mu však paradoxně hrozila i z vlastních řad, byl obviněn ze záměrného sebepoškozování a vyhýbání se vojenské službě a hrozil mu nejvyšší trest. Soud ho obvinění zprostil a Borchert opět putoval na frontu, kde těžce onemocněl žloutenkou. V roce 1944 byl znovu obžalován, tentokrát za veřejné parodování projevu Josefa Goebbelse. Před trestem vězení ho zachránil konec války. Při transportu do zajateckého tábora ve Francii Borchert uprchl a pěšky se vydal domů, do Hamburgu, kam dorazil naprosto vyčerpaný.

Na podzim roku 1946 napsal za pár dní hru Venku přede dveřmi a opatřil ji titulem „hra, kterou divadla nechtějí hrát a diváci nechtějí vidět“. Té se však za pár měsíců ujal šéfdramaturg NWDR (Nordwestdeutscher Rundfunk) Ernst Schnabel, adaptoval ji pro rozhlas a již 13. února uvedl její premiéru ve večerním vysílání. Hra o jednonohém válečném invalidovi Beckmannovi, který po návratu z fronty nachází doma jenom zavřené dveře a raději volí sebevraždu, úspěšně oslovila německé posluchače. Borchert se však z úspěchu své hry dlouho netěšil, zemřel den před její divadelní premiérou 20.listopadu 1947. Necelé dva roky poté hru uvedl Erwin Piscator v President Theatre v New Yorku pod názvem The Man Outside.

Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.