Jiří Guth-Jarkovský: Turistický katechismus

13. leden 2015

Z knihy Strážce prvorepublikových mravů sepsané ceremoniářem prezidenta republiky.

Poslouchejte na Vltavě 13. (O cestování) a 14. (Mravy a nemravy na cestách) ledna 2015 vždy v 15:05. Po odvysílání se četba objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do úterý 20. ledna 2015.


Narodil se 23. ledna 1861 v Heřmanově Městci v rodině knížecího úředníka. V roce 1883 se stal prvním promovaným doktorem filozofie na české univerzitě. V roce 1893 nastoupil dráhu středoškolského profesora (francouzština, čeština a tělesná výchova) v Klatovech, později v Praze, kde byl roku 1896 jmenován řádným středoškolským profesorem a začal učit na gymnáziu v Truhlářské.

Setrval tam až do roku 1916, kdy byl jako nespolehlivý dán do výslužby. Působil také jako vychovatel princů ze Schaumburg-Lippe v Náchodě, což mu umožnilo hodně cestovat. Poznatky z těchto cest zaznamenal ve svých cestopisných pracích.

Po vzniku Československa se vrátil na gymnázium v Truhlářské ulici, ale už následujícího roku 1919 byl – coby odborník v oblasti společenského chování, které vyučoval i na Univerzitě Karlově a ČVUT – povolán na Pražský hrad do Kanceláře prezidenta republiky jako ceremoniář. Vytvořil tu republikánský protokol, byl dokonce ideovým tvůrcem nejvyššího československého státního vyznamenání Řádu bílého lva, v anonymní soutěži navrhl i jeho podobu a posléze vedl i jeho agendu.

Právě tehdy si ke jménu Jiří Guth připojil umělecký pseudonym Stanislav Jarkovský. V roce 1925 byl dán znovu do výslužby, tentokrát pro neshody s rodinou T. G. Masaryka, které se příliš nelíbila Guthova snaha omezit její vliv na výkon funkce prezidenta.


Čte: Rudolf Pellar

Autor: Jiří Guth-JarkovskýVybrala: Jarmila KonrádováRežie: Ivan Chrz

autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.