Maj Sjöwallová-Per Wahlöö: Omyl je vyloučen
Po 27 letech služby u švédské kriminální policie zvažuje komisař Martin Beck svůj definitivní odchod. Jeho profesi mu znechutily nekompetentní zásahy nadřízených do případu vraždy mladé dívky z cukrárny.
Stockholmský komisař Martin Beck je povolán, aby vyšetřil záhadné zmizení dívky z cukrárny. Do případu však nevhodně zasahuje náměstek policejního prezidenta a dokonce ho z něj odvolá kvůli mediálně nafouklému případu vraha policistů. Beck jde trpělivě po stopě a nakonec vraha dívky dopadne. Střetnutí s policejní byrokracií však vážně naruší jeho víru v pozitivní poslání kriminální policie, po bezmála třech desítkách let služby se rozhodne od policie odejít. V dramatizaci románu Vrah policistů známé autorské dvojice uslyšíte v hlavní roli Jana Kačera. Natočeno v roce 1988.
Komisaře Martina Becka uvedla do galerie slavných literárních detektivů a pátračů autorská dvojice Maj Sjöwallová - Per Wahlöö, kteří ještě dávno před současným boomem takzvané severské detektivky, dokázali strhnout čtenáře svými akčními příběhy, v nichž napětí umně promíchali se značnou dávkou společenské kritiky.
Psát začali každý sám, ale proslavily je teprve jejich detektivky. Oba byli původní profesí žurnalisté, Wahlöö dokonce působil jako reportér v kriminální rubrice. V novinách se také potkali a stali se životními a partnery, které sbližovaly i jejich politické marxistické názory. Romány s Martinem Beckem napsali v rozmezí let1965 a 1975.V desítce románů nazvaných jednoduše Kriminální příběhy si navíc čtenář „odžil“ se svým oblíbeným komisařem i kus jeho soukromého života a zažíval s ním otcovské starosti či manželské ztroskotání. Čtvrtý román v pořadí Smějící se policista (u nás vydáván pod názvem Noční autobus) z roku 1968 byl oceněn prestižní cenou Edgar, udělovanou asociací amerických autorů detektivek, a záhy zfilmován. Postavu stockholmského komisaře na plátně ztvárnil herec Walter Matthau.
Sjöwallová – Wahlöö se jako ke svému literárnímu vzoru hlásili k Ed McBainovi. Do žánru detektivního románu dokázali přispět svým originálním stylem. Zločiny a zločince, fungování policejního aparátu i soukromý život svých hrdinů vždy popisovali ve vztahu ke společenskému systému, který jako marxisté viděli velmi kriticky. Jejich detektivky bývají proto často vnímány jako společensko kritické romány a dnes už se zřetelně rýsuje, že jejich styl značně ovlivnil pozdější autory severské detektivní školy.
Nejposlouchanější
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. Zosobněná síla zla, která zničí každou lásku
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.