Osudy Jiřího Kejře
Rozhlasové vzpomínání historika práva, člena Učené společnosti.
Docent Jiří Kejř, člen Učené společnosti ČR, je náš přední odborník na historii práva, jeho hlavním zájmem je právo kanonické, tedy náboženské právo katolických, pravoslavných a anglikánských církví, zvlášť ho zajímala doba husitská, jejímiž dějinami se zabývá více než půl století. Studoval historické rukopisy a vydal o nich dlouhou řadu vědeckých studií, ale je autorem i prací pro širší veřejnost, včetně například knihy Jan Hus známý i neznámý.
O tom, že bude studovat právo, byl Jiří Kejř přesvědčen od dětství, i když cesta ke studiu nebyla kvůli válce přímočará a snadná. Hned zpočátku studií ho zaujala právní filosofie, římské právo a právě právo církevní od jeho prvopočátků. 20 let působil v Kabinetu (od r. 1956 Ústavu) státu a práva ČSAV, poté pracoval v Kabinetu pro dějiny práva Akademie věd, v Komisi pro studium a soupis rukopisů při Archivu Akademie věd. Situaci mu komplikovala skutečnost, že nikdy nebyl členem KSČ.
Rozhodující většina prací je drobnokresba
Ve svých výzkumech se vracel až k prvním stopám skutečné právní vědy a právního myšlení, mj. k Dekretu Graciánovu. Ukazuje, že právní dějiny zasahují z hloubky historie až do naší doby, jsou součástí obecných dějin. Zkoumal staré rukopisy – a to jak doma v Československu, později České republice, tak i při svých zahraničních studijních cestách a pobytech, bádal v pramenech husitských. Další oblastí jeho zájmu jsou právní, správní a politické dějiny českého státu v raném a vrcholném středověku. Zvláštní pozornost věnoval pražské univerzitě a pražským husitským mistrům: jejich spisům a traktátům.
Studoval i rukopisy Jana Husa a právní aspekty jeho procesu. Zkoumal také iluminace rukopisů, kde iluminace hrály roli nejen jako projevů umění, ale i jako určitá interpretace textu. Jeho vědecké zájmy zahrnovaly i dějiny měst a vzniku městského zřízení.
Jak sám říká: rozhodující většina prací je drobnokresba, má rád detailní práci, detailní články. Vydal více než 200 titulů monografií, studií, recenzí a zpráv. Přednášel na řadě zahraničních univerzit, stal se členem několika mezinárodních odborných organizací a vědeckých společností, včetně Mezinárodní komise pro dějiny měst či Collegium Karolinum v Mnichově. Je nositelem řady ocenění doma i v zahraničí, včetně Čestné medaile Akademie věd ČR De scientia et humanitate optime meritis. Sám si nejvíce cení toho, že mu byl jako prvnímu protestantovi v dějinách udělen řád sv. Silvestra papežem Janem Pavlem II.
Připravila: Jana OlivováTechnická spolupráce: Josef Trávníček
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Jan Štifter: Světlo z Pauliny. Příběh o ztrátě domova a vykořenění
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
-
Filip Topol: Mně 13. Raná autobiografická próza frontmana Psích vojáků
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka