Zoltán Egressy: Špenát, pečené brambory
Název současné maďarské hry Špenát, pečené brambory by mohl svádět k domněnce, že zde půjde o nějakou kulinářskou specialitu. Ve skutečnosti však její autor Zoltán Egressy umístil její děj do šatny fotbalových rozhodčích během ligového zápasu. Jeho tragikomedie ukazuje mnohé problematické stránky oblíbeného sportu i jeho aktérů v pruhovaných dresech.
Zoltán Egressy se narodil v roce 1967 v Budapešti, vystudoval literaturu a historii. Debutoval sbírkou poezie, ale proslulost mu přinesla jeho první uvedená hra Portugálie, bizarní obraz venkovského života, kde naděje spočívá v umění přežít. Podle této hry byl v Maďarsku natočen film a v Polsku televizní inscenace. Byla přeložena kromě jiného do němčiny, angličtiny, polštiny a samozřejmě češtiny. Objevila se na několika českých scénách, například v pražském Činoherním klubu nebo v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.
Jihlavské divadlo nastudovalo jeho další hru Modrá, modrá, modrá. Egressy o sobě tvrdí, že má rád fotbal, opékané brambory a romány Josého Saramanga. Divadlu se nevyhne ani v soukromí, jeho manželka je totiž herečka. Egressyho autorské vyznání: „V divadle mám rád, když je slyšet velký řehot a také velké ticho. Proto mám tak rád tragikomedie.“
Rozhlasovou inscenaci hry Zoltána Egressiho Špenát, pečené brambory nastudovala v roce 2005 v překladu Tatiany Dimitrovové režisérka Karla Sturmová-Štaubertová. Do hlavních rolí obsadila Pavla Kikinčuka, Otakara Brouska ml. a Radka Holuba.
Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Nejposlouchanější
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. Zosobněná síla zla, která zničí každou lásku
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.