Bendův komorní orchestr
"Je skvělé, že se dokáže sejít parta lidí se stejnými zájmy a spojit se v realizaci těch zájmů. Hraní v orchestru je totiž činnost, která se nedá provozovat individuálně. Jeden na druhém je velmi závislý. Když se tohle povede a sejde se to, je to zážitek na celý život," říká koncertní "mistrová" Bendova komorního orchestru Jana Pavlíková, která v orchestru hraje už víc než čtvrtstoletí. Pozoruhodné těleso z Ústí nad Labem, které se zabývá především studiem a interpretací hudby českých mistrů 17.-19. století, bylo založeno 5. října 1956 a jeho členy byli inženýři, lékaři, právníci, filologové, filosofové... Aby bylo jeho zaměření ještě víc vystiženo, přijal soubor do svého názvu jméno člena slavné hudebnické rodiny Jiřího Antonína Bendy (1722-1795). Po svém zakladateli a dramaturgovi Zdeňku Vodákovi soubor "zdědil" rozsáhlý hudební archiv, ze kterého vybírá hudbu do svého repertoáru doposud.
V současnosti má orchestr asi 20 stálých členů, ze tří čtvrtin jde o hráče na smyčcové nástroje a ze čtvrtiny o dechaře, přičemž noví muzikanti jsou hlavně studenti ústeckých středních škol a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Orchestr zkouší dvakrát týdně, ročně mívá čtyři koncerty a ještě se stihne tmelit při pravidelných soustředěních. Od roku 2003 je šéfdirigentem orchestru Jiří Havlík. Orchestr je členem české (ANKST), evropské (EVL) i světové (WFAO) asociace neprofesionálních orchestrů. Hlavním organizátorem akcí Bendova komorního orchestru je občanské sdružení Benda Arts.
ROZHOVORY:
AUDIO - hudební ukázky:
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen i diplomata, umělce a špióna
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Připomeňte si Aloise Švehlíka jako Caesara v titulní roli Shakespearova dramatu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
