Harry Pollak: Můj život
Rozhlasové vzpomínky válečného veterána, exulanta a úspěšného manažera, doplněné úryvky z jeho stejnojmenné knihy.
Poslouchejte na Vltavě od 17. června 2015 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly Osudů objeví také na stránce Hry a literatura.
Harry Pollak se narodil roku 1923 v židovské rodině na statku Semtín u Votic. Po první světové válce otec o hospodářství přišel, rodina spíš živořila, než žila, ale přesto se Harrymu podařilo, díky kulturním vztahům obou zemí, během gymnaziálních studií dostat do Francie, do internátní školy v Nîmes, kde střední školu dokončil. To už ale začala druhá světová válka, tak se přihlásil do armády.
Na toto období nevzpomíná rád: „Do armády jsem se přihlásil jako idealista, chtěl jsem přispět k porážce nepřítele (...) ale bylo to pět promarněných let naplněných pokořením, rezignací, i určitou bezmocí. Byl bych rád, kdyby vzpomínky na to období z mojí paměti zmizely.“ Když se po válce vrátil domů, zjistil, že rodiče byli za německé okupace zavražděni. Z rodiny přežil pouze otcův bratr.
V období následujících pěti let se soustředil na studium strojního inženýrství, které dokončil, ale jako člověku s nepřátelským postojem k režimu mu odmítli inženýrský diplom udělit. Harry se oženil a nějaký čas se pokoušel hospodařit na navráceném rodinném statku v Kounicích. Po znárodnění majetku se v roce 1949 spolu se ženou emigrovali. Dramatická, vysilující cesta skončila úspěšně. Dostali se do Německa, pak do utečeneckého tábora Walka u Norimberka a později do Londýna, kde zakotvili. Harry začal znovu studovat. Přihlásil se na odbornou školu s kurzy zaměřenými na ventilaci a topení. Své první zaměstnání získal u amerického podnikatele a zanedlouho už působil jako vedoucí výroby. Poté našel nové zaměstnání ve firmě, která pomáhala podnikům zvýšit efektivnost výroby tzv. analýzou hodnoty. Následně vystřídal několik zaměstnání, osamostatnil se a stal se úspěšným podnikatelem. Právě sem spadá událost, jež dala název jeho memoárům, tehdy totiž zachránil firmu Aston Martin.
Po odchodu do penze, kdy už s manželkou žili ve Švýcarsku, se začal věnovat hodnocení své dlouholeté činnosti. Po událostech roku 1989 v Československu s manželkou po padesátiletém exilu zavítali do Prahy a Harry Pollak mohl vystoupit se svými poznatky na půdě VŠE. Tehdy se rozhodl ke studiu a opravdu, v roce 2003 ho ve svých 80 letech završil doktorátem.
Ukázky čte: Libor Vacek
Autor: Harry Pollak Připravila: Vladimíra Bezdíčková Technická spolupráce: Jiří Slavičínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka