Dešťovou vodu můžete uložit pod zem. Využijete ji na zahradě i v domě
Voda je stále vzácnější, a tak lidé uvažují o zadržování a využívání dešťové vody. „S dešťovou vodou můžeme zalévat, oplachovat a mýt různé plochy v domě nebo třeba auto. Další využití je uvnitř domu. Je ale potřeba mít oddělené okruhy pro pitnou a užitkovou vodu. Potom může dešťová voda sloužit na splachování toalet nebo i na praní prádla,“ představil Ondřej Samek ze společnosti Nicoll, který byl hostem odpolední poradny Českého rozhlasu Region.
K zadržování dešťové vody slouží třeba obyčejné sudy přistavené pod okap, ale systémy mohou být propracovanější a hlavně pro uživatele pohodlnější. „Z nádrží, které mohou být nad zemí, ale častěji jsou zakopané pod povrchem, vytlačuje vodu čerpadlo. Nad povrchem potom najdete kohout, kterým vodu jednoduše pouštíte a zastavujete. Na kohout se dá jednoduše připojit i hadice,“ vysvětlil Samek.
Nádrže se vyrábí z odolného plastu
Pro zásobník dešťové vody musí bagr vykopat jámu. Ta se vysype štěrkem a nádoba se do ní spustí. “Naše nádrže jsou vyrobené z odolného plastu, nejčastěji z polyetylenu, o síle stěny zhruba 8 mm. Jejich životnost je dlouhá. Slouží padesát, šedesát i více let,“ řekl host.
Nádrže se musí čistit dvakrát do roka
„Aby vám zásobník vody dobře sloužil, je potřeba ho dvakrát do roka zcela vyčerpat a vyčistit. Potom se voda nekazí a nezapáchá,“ doporučil Ondřej Samek. „Velikost nádrže záleží na ploše střechy, ze které se sbírá dešťová voda a také na jejím dalším využití,“ dodal Samek.
Nad zásobníkem můžete mít chodník nebo i cestu pro auto
Po zakopané nádrži můžete bez obav chodit. S litinovým poklopem jsou i pojízdné osobním autem. „Běžné bývá uložení zásobníku pod příjezdovou cestu ke garáži,“ podělil se o zkušenosti host poradny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
