Muži i ženy jsou obrazně řečeno opravdu z jiné planety. Vděčíme za to prapředkům
Rozdíly mezi myšlením žen a mužů v dnešní době nejsou na první pohled příliš velké, ale přesto dokáží ztížit komunikaci v manželství. „Často mi ženy říkají, že ty rozdíly současná společnost stírá. Ale hluboko v sobě máme v genech zakódované rozdíly, jejichž původ se dá najít už v době historické. Když byla lidská společnost ještě v jeskyních, tehdy muž sloužil jako ochránce tlupy a jeho hlavní náplní bylo ulovit kořist. To znamenalo jiné psychické procesy a dovednosti, než potřebovaly ženy, které seděly v kruhu kolem ohně,“ popisuje psycholožka Elen Sejrková původ hlavních rozdílů mezi pohlavími.
Šlo především o to, co muž potřeboval k tomu, aby kořist získal. Elen Sejrková říká, že se musel hlavně soustředit. „Tento jev se odborně nazývá tunelové vidění, kdy se muž soustředí jen na svou kořist a odbourá veškeré vlivy kolem.“ Právě to zůstává typické i pro současné muže, kteří se rovněž dokáží soustředit jen na jednu věc. „Naproti tomu ženy umí v hovoru probrat mnoho témat současně a zároveň dělat i něco rukama,“ dodává psycholožka. Je třeba ale mít na paměti, že to neplatí stoprocentně. „Existuje zhruba 20 % mužů, kteří nemají toto typicky mužské uvažování, a asi 15 % žen, které to mají s myšlením rovněž opačně.“
Mluviti stříbro, mlčeti zlato
V současnosti se rozdíly mezi muži a ženami projevují nejčastěji tam, kde je potřeba řešit nějaký problém. „Ženy o něm potřebují mluvit, ze všech stran ho rozebírat pořád dokola. To mluvení jim přináší úlevu, zatímco když muži mají problém, stáhnou se do sebe a řeší ho sami. Ven s ním vyjdou až tehdy, když dojdou k názoru, že chtějí nebo potřebují radu,“ vysvětluje Elen Sejrková. Paradoxně tedy každý tomu druhému nabízíme to, co by pomohlo nám. „Ženy nabízejí muži popovídání tam, kde on chce být sám, a muž nabízí ženě rovnou radu a řešení tam, kde žena potřebuje empatické souznění a sdílení svých potíží. V manželství mnohdy stačí, když žena partnerovi řekne - teď nemusíš nic řešit, jenom mě poslouchej. Oběma stranám se velice uleví,“ doporučuje Elen jednoduché řešení.
Pro ženy je obecně komunikace společenským vyjádřením, oproti tomu muži spolu dokáží promlčet celé hodiny. „Když my ženy mluvíme, dokážeme se dotknout mnoha témat současně. Muži naopak mluví jen o jedné konkrétní věci, takže když muž naslouchá ženě hovořící o mnoha věcech současně, snaží se najít nějaké propojení a zcela se v tom ztrácí.“
Totéž platí pro muže u manuálních činností. Muži se obvykle soustředí jen na jednu činnost, ale zato jsou jí pohlceni a udělají ji pořádně. Pro matky chlapců má Elen Sejrková důležité připomenutí: „Ženy by neměly zapomínat, že i chlapci jsou malí muži, takže nezvládají vnímat více témat. Když se chlapec něčím zabývá, je nutné ho od té činnosti odklonit, aby se na ni přestal soustředit a teprve pak mu sdělit, co potřebujeme, jinak informace kolem něj prošumí. Vy budete tvrdit, že jste mu to říkala, on bude naopak říkat, že jste mu nic neřekla a přitom budete mít oba pravdu.“
Chat s Elen SejrkovouVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
