Bylo jen otázkou času, kdy se vlk objeví i na Vysočině, říká Václav Hlaváč
To, že se vlk objeví i na Vysočině pro ochránce přírody nebylo žádné překvapení. „Vlk se ve střední Evropě šíří několik let. Už v roce 2014 se vytvořila stálá populace na Kokořínsku, o rok později na Broumovsku. Ti vlci se v těchto oblastech prokazatelně množí. Nárůst zvířat je patrný a bylo jen otázkou času, kdy se objeví i u nás,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Neověřené informace o výskytu vlka v našem kraji mají ochránci přírody už několik let, až předloni se jednoho podařilo vyfotografovat. „Loni byl sražen vlk na D1 u Skorkova, tam se podařilo vlka zajistit a zpracovat genetickou analýzu. Podle toho víme, že pocházel z karpatské populace, což pro nás bylo velké překvapení,“ vysvětloval Václav Hlaváč.
Ochránci přírody na Vysočině totiž vyhlíželi vlka ze západu nebo severozápadu
„Vlci u nás ve střední Evropě mají dvě oddělené populace. Je to populace horská karpatská a pak jsou vlci původně z Pobaltí. Říká se jim nížinná populace vlka. Tahle populace se dost šíří v posledních letech a vytvořila už stabilní populace v Polsku a ve východním Německu, na pomezí Německa a Polska, v Horní Lužici. Tady je počet zvířat odhadován na dvě stě kusů. Čekali jsme, že to bude šíření z tohoto směru,“ vysvětluje překvapení ochránců z původu sraženého vlka Václav Hlaváč.
U vlka, kterého fotopast zachytila na začátku prosince loňského roku ve Žďárských vrších, není zatím jasné, odkud pochází. „Podařilo se odebrat vzorky trusu a ještě několik týdnů budeme čekat, zda se kolegům z přírodovědecké fakulty v Brně podaří určit jeho původ pomocí vzorků DNA,“ upozorňuje Václav Hlaváč.
Vlci hledají své nové domovské okrsky
Jestli se vlk na Vysočině usadí, je podle Hlaváče pouze v rovině spekulace. „ Výskyt vlka je limitován celou řadou faktorů. Vlci žijí ve skupinách, kde se rozmnožuje rodičovský pár, a dospívající mláďata jsou vytlačována z domovských teritorií. Tato dvouletá, tříletá zvířata se vydávají na potulky krajinou. My předpokládáme, že i výskyty na Českomoravské Vysočině jsou tato mladá zvířata. Hledají své nové domovské okrsky,“ vysvětluje Václav Hlaváč.
„Na vlky čeká mnoho úskalí. Dnešní krajina velmi hustě osídlená, je tu hustá síť silnic, je tu dálnice, která je z velké části oplocená, vytváří pro zvířata neprůchodnou bariéru. Dálnice je velkým problémem pro všechny velké savce, kteří podnikají dlouhé cesty. Jen pro představu, vlk je za noc schopen ujít desítky i stovky kilometrů.“
U vlka přežívá velmi nepřátelský postoj veřejnosti
Kromě silnic je tu ještě jedno velké nebezpečí. „U vlka přežívá velmi nepřátelský postoj veřejnosti, zvláště myslivecké a jsou prokázány z jiných oblastí případy nelegálního lovu, kdy je vlk zastřelen,“ krčí smutně rameny Václav Hlaváč.
Vztah lidí k vlkovi má u nás dlouhou historii. „Návrat vlka na Vysočinu představuje riziko snad jedině pro chovatele ovcí. Rozhodně se nemusíme obávat, že by nás vlk napadl. To v našich podmínkách, troufám si tvrdit, nehrozí. Je to velký predátor a tam, kde se do krajiny vrací, tam problém s chovem ovcí vyvstává. Ten nepočítá s tím, že by tady mohl být vlk. Dvě stě let tu nebyl. Ovce jsou ponechány na pastvině celodenně bez ochrany. To je pochopitelně pro vlka velmi snadný zdroj potravy. Je to, jakoby přišel k prostřenému stolu. Chov ovcí se musí organizovat jinak, je potřeba je na noc zavírat a mít ovčácké psy,“ říká Václav Hlaváč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
