Hodinky pravého gentlemana? V hodnotě ročního platu.

„Jsme jediná škola v České republice a na Slovensku, která tento obor vyučuje,“ říká hned v úvodu středoškolský učitel, sám velký znalec hodinářství. Levou ruku zápěstí mu zdobí kvalitní hodinky, ty první dostal v šesti letech.

„Obor hodinář jsem si vybral vlastně náhodou, i kvůli svému zdravotnímu handicapu. Můj bratranec byl hodinář, a tak jsme si s rodiči řekli, že zkusíme tento obor. Po prvním půlroce v učení jsem zjistil, že jsem v té hodinařině šťastný. I proto, že jsem uměl něco jiného než ostatní kamarádi na vesnici, kteří byli např. traktoristé. Najednou za mnou chodili pro radu,“ vzpomíná Jaromír Ondráček.

V oboru hodinář je přibližně sedm studentů v ročníku, za dobré známky a výsledky dostávají navíc stipendium. A pokud jsou šikovní, mají šanci na skvělé uplatnění.
„Když dělala jedna světoznámá firma na výrobu hodinek test hodinářů, dopadl náš student skvěle, na druhém místě,“ chlubí se právem Ondráček.

Co musí umět dobrý hodinář? Měl by být hlavně trpělivý, precizní, pečlivý. Představa laika, který vidí hodináře s lupou na oku a s titěrným nářadím v ruce, není mylná. Jaromír Ondráček ji ještě doplňuje: „ A navíc také se smetákem a lopatkou v ruce, když hledá pod stolem malinkou součástku, která mu upadla, a on pak přebírá smetí. To je jak rýžovat zlato.“

Jaromír Ondráček se zajímá také o trendy v hodinářství.
„Naposledy mne zaujaly hodinky, jejichž ciferník je vyrobený ze zkamenělého trusu dinosaura. Můžete je ale mít i z kousku meteoritu, drahé kovy jsou už dnes úplně běžné,“ vyjmenovává materiály, díky kterým se cena takové strojku šplhá do miliónů korun.