Do Vladivostoku a přes Rusko zase zpátky

23. září 2014

Českoslovenští legionáři za první světové války projeli celé Rusko ve vlacích. Přesouvali se k pobřeží Tichého oceánu, odkud pokračovali po lodích. Nám se podařilo najít vojáka, který se ve Vladivostoku otočil a Rusko prošel zase zpátky, aby se dostal domů.

Jmenoval se Jan Bastr, ale v dokumentech se psával i jako Johann Baster. A před válkou bydlel v Hlávkově na Jihlavsku. Narodil se v roce 1880 a jako mladý kluk vandroval až do Černé Hory v jižní Evropě. Vrátil se odtud se zkušenostmi a s náušnicí.

„Když začala válka, sám se přihlásil jako dobrovolník, bylo mu 34 let a doma měl 6 dětí,“ vypráví jeho vnučka Marie Bílková. Narukoval do Jindřichova Hradce k 75. pěšímu pluku, po třech týdnech bojů byl zraněn do nohy. Rusové ho zajali a celou válku strávil Jan Bastr v zajateckém táboře v Omsku.

Odtud ho vysvobodili českoslovenští legionáři a on s nimi pokračoval do Vladivostoku. Jenže po cestě stále proti někomu bojovali. „Jak sám říkal, bratr zabíjel bratra, proto se z Vladivostoku vydal domů sám a pěšky,“ vzpomíná jeho vnučka Marie. Jestli šel sám, nebo se k němu cestou přidávali jiní vojáci, dnes už nevíme. Neznáme ani trasu jeho cesty Ruskem. Nejspíš se část cesty svezl vlakem, ale podrobnosti už skoro po sto letech nikdo nepamatuje.

  • Příběh vojáka Jana Bastra známe díky jeho vnučce Marie
    Bílkové
    " style="">
    Příběh vojáka Jana Bastra známe díky jeho vnučce Marie
    Bílkové
    " style="">
    Příběh vojáka Jana Bastra známe díky jeho vnučce Marie
    Bílkové
0:00
/
0:00

Jisté je, že se v létě 1920 dostal zpátky do Jindřichova Hradce. Přišel tedy přibližně ve stejnou dobu, jako kdyby jel přes oceán s legionáři.

autor: Petra Emmerová

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.