Dobřenští mají kořeny v Chotěboři
Uvnitř chotěbořského zámku se nachází poměrně zajímavá kaple, její základy jsou patrně mnohem starší než samotný zámek. Interiér kupodivu přečkal čtyřicetileté období minulého režimu a to včetně původních a stále funkčních varhan.
„Roku 1870 koupil celé panství můj předek baron Brachfeld a vytvořil tady rokokovou kapli,“ říká současný majitel chotěbořského zámku hrabě Jan Dobřenský. V bohatě zdobeném prostoru, který připomíná spíš malý kostel, je v horní části naproti kůru, balkon, kde také sedávala šlechta při bohoslužbách. „Když byli třeba nemocní,“ vysvětluje hrabě Jan.
Dobřenští, podobně jako ostatní šlechtické rody, přišly o svůj majetek po roce 1948. Řada z nich emigrovala včetně Dobřenských. Jan Dobřenský si na odjezd nepamatuje, byl malý dítětem. Po roce 1989 se ale situace změnila a šlechta přišla zpět. „Kořeny jsou kořeny,“ říká svou lámanou češtinou pan hrabě, který značnou části života strávil ve Francii a Kanadě.
Kaple byla vždy pro šlechtu důležitým místem a ne jinak tomu je dnes, i když se pohled společnosti k duchovnu hodně změnil.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
